Můj už nikoli nejmladší organismus nesnáší teploty nad 28°C. Kdepak jsou ty časy, kdy jsem při takovém vedru běhala po tenisových kurtech?
Na našem dvoře momentálně vládne peklo. Byly u nás po delší době sestra s neteří a takové vedro prý nebylo ani v Egyptě. Všechno rostlinstvo potřebuje spoustu vody a to nejlépe brzy ráno a večer. Zásobníky už mám dlouho na suchu a řeka se postupně mění na pěší zónu. Moje fyziká kondice klesá v těchto pouštních podmínkách do mínusových hodnot. Nesmím ale dopustit, aby se můj přehřáty mozek dostal do stavu, kdy vysílá do těla signály, že si rostliny musí poradit samy a pokud to nedají, nechť klidně zahynou.
Moc hezky vypadají bílé okurky. Tři rostlinky rostou ve veliké nádobě a listy chrání substrát před vysycháním. Zvolila jsem dobré řešení. Spoustu vody dávám paprikám, které jsou zrovna obsypané zrajícími plody. Papriky vegetují v černých kyblíkách a tak radostí zrovna nenadskakují. Velmi zajímavě vypadá odrůda Blot.
Do rozžhaveného skleníku a vyhřátého fóliovníku chodím nakukovat pro jistotu jen brzy ráno a večer. Nehodlám se při pohledu na ty zvadlé chudinky dostat do deprese.