Postřik glycerolem zabral okamžitě a na moje rajčata se dá večer zase koukat. Ráno byly v pořádku vždycky a to zásluhou nočního dýchání a převodu živin naasimilovaných v horních listech ke kořenům. Posřik po týdnu zopakuji.
Jinak mám ze svých rajčat velikou radost. Po roce opět pěstuji rajčata na zadním zeleninovém záhonu a ona vypadají skvěle. Sadila jsem do hnusného bahna, ale rostlinky si s tím poradily. Krásné jsou všechny minusinské odrůdy, přitom jako přísada vypadaly tragicky. Ze semínek vyrostly dlouhé poléhavé nudle a moc šancí jsem jim tedy nedávala. No a teď se na ně hezky kouká.
Kupodivu nepěstuji letos žádné tmavé odrůdy. Vysela jsem jen semínka z koupených rajčat a to italského King Creole a Adory. Jde mi jen o zpetření sortimentu, aby bedýnky s různými odrůdami byly barevné. Rostlinky jsou zatím malé, ale vypadají nadějně. Jsem moc ráda, že jsem vysazovala malé sazenice bez květů. Lépe se adaptují, snadněji zvládají stres z přesazení a nehrozí tak předčasné žloutnutí listů či dokonce ztráta prvního vijanu.
Máte fotku, jak vypadaly před postřikem? Mám rajčata od vás a dvě také vždy večer mají listy úplně u sebe, nejsou rozložené. Možná též něco potřebují. Mám to u Rosa Ple a Southern, jsou vedle sebe. Ostatní celkem dobré.
Fotku před postřikem nemám, ale dělá to teď hodně odrůd. Prostě nezvládají ty letošní zvláštní podmínky, ale smrtelné to není 🙂 Plody tvoří ochotně.
Děkuji, květy mají, ale večer to nevypadá dobře, ráno je to lepší. Přes den opět stažené k sobě, večer úplně. Myslela jsem málo vody, ale tím to není.
No potřebují ten glycerol, aby denní asimiláty odcházely ke kořenům a nehromadily se v horních listech.