Po mém včerejším řádění s ruční pilkou na zahradě po mně zůstala hromada větví, větviček a halda vytrhaných obrovských vlaštovičníků, bršlice a divokých ostružiníků. Kolem fóliovníku jsem to lehce prosvětlila. Zhodnotila jsem, že statný modřín a jeho kamarád smrk mojí pilce zřejmě odolají, takže jsem prostor kolem nich důkladně vyčistila. Objevila jsem dokonce zarostlé spirály na rajčata, které jsem si tam na podzim jen na chvilku odložila. No a najednou se mi uvolnilo místo pro lavičku. Výhled mám na svůj „lahůdkový“ box s velmi chutnými cherry odrůdami. Santonio i se svými čtyřmi výhony atakuje výšku 2,5m a už bych mu možná mohla ukončit hlavní stonek. Rajčátka už začínají chytat barvu.
Z naprosto zabedbaného a dříve nijak nevyužívaného koutu zahrady začíná vznikat moje relaxační zóna, která těsně sousedí s řekou.Vodní prvek tedy mám zdarma. Až dodělám svůj vymývaný chodníček, bude to dokonalé.
Zřejmě jsem to s tou nedělní aktivitou přehnala a schody z podkroví jsem dne ráno zdolávala docela bolestivě.