26. říjen 2022

Navážu na komentář Heleny k předchozímu příspěvku.

Již nějakou dobu se pokouším pěstovat citrusy a to se střídavými úspěchy. Všechny rostliny mám roubované, protože ty pravokořenné jsem nechala kdysi zmrznout. Venkovní teploty tehdy klesaly až k -17°C a mně se v zimovišti pokazil teploměr. Rtuťový sloupec se totiž zastavil na nule a já hloupá káča jsem to neřešila. Pravokořenné rostliny mám raději, měla jsem jich spoustu a tak mi jich bylo moc líto. Cena za moji blbost byla tenkrát hodně vysoká.

Citrusy pěstuji nikoli kvůli vizuálnu, ale ráda si na nich pochutnám. Sice se moc ráda koukám na kultivary okrasné, jako je třeba zajímavě zvrásněný Aranzo melonato nebo odrůda Bizzaria, ale nemám pro ně dostatek prostoru. Včera jsme si s vnukem pochutnali na zralých mandarinkách Primosole  a provoněli jsme jimi celý dvůr. Maty prohlásil, že voňavější a sladší mandarinku ještě nejedl. Stromečku jsme tím ulevili, protože plodů letos vyprodukoval opravdu rekordní počet. Na rostlině jsem letos ověřovala účinnost svých nejrůznějších zeleninových vývarů a  výsledek je skvostný.

Malinko začala žárlit Miyagawa, která je vetšinou za tu nej hvězdu a v počtu plodů se kolegyni snaží vyrovnat. Tato vděčná a nenáročná mandarinka je absolutní držák, plodí pravidelně a velmi bohatě. Odpočívala jen jednu sezónu, nechala jsem ji totiž totálně přeplodit.

Za odměnu jsem si objednala Yuzu.