Italská trojka

Je obrovské vedro a já tyto podmínky intenzívně využívám pro sušení rajčat. Dnes jsem sušila odrůdy italské.

Od odrůdy Borgo Celano jsem očekávala o něco větší spíše koktejlové plody, ale vypadají jako cherry. Mají moc hezkou tmavou zářivě červenou barvu. Rostlinky jsem neumístila na to nejvhodnější místo a moc péče jsem jim taky neposkytla, chyběla hlavně voda. Představovala jsem si bohaté dlouhé vijany plodů, ale ani tady jsem se netrefila. Přesto jsem sklidila velmi slušnou úrodu a příští rok poskytnu tomuto sympatickému rajčátku lepší podmínky.

Oranžová rajčátka Gialletto Brindisino vypadají na rostlině velmi atraktivně. Složené vijany jsou veliké, listy je nejsou schopné zakrýt a tyto plody září do daleka. Mají koktejlovou velikost a pevnou slupku, která je schopná zabránit popáleninám a taky popraskání. Chuť nevybočuje z průměru a u rajčat na sušení toto neřeším. Pokud bych někdy v budoucnu chtěla prodávat rajčata na trhu, pak bych právě po této odrůdě jisto jistě sáhla. Vypadá lákavě a rajčata by v pohodě snesla přepravu a následnou manipulaci.

Čtyři sazenice Datterino Giallo jsem si dovezla z Itálie, kde mi je věnoval sympatický majitel zahradnictví. Dvě rostliny jsem vysadila do bílého nopáku a umístila na dvoře. Italská odrůda by ty žhavé podmínky mohla zvládat v klidu. Rostliny jsem vedla na dva výhony, dostatečně zalévala a vyrostly vysoké rostliny nacpané vijany žlutých datlových plodů. Po ochutnání jsem rajče okamžitě vyplivla, tak bylo hnusné. Plody musí být na rostlině až do oranžového zabarvení a dostatečně dlouho na to, aby stačily dokonale dozrát. Pak se dají jíst.