22. srpen 2022

Máma má mísu a my máme vodu. Celý včerejší den pršelo a po celou noc lilo. Při normálních podmínkách už bychom byli ve střehu a sledovali hladinu vody v řece, zda už dosáhla k poslednímu schodu a chodili se koukat do sklepa, jestli je tam ještě sucho. Je úžasné sledovat, jak se skrze bytelnou betonovou podlahu dokáže voda protlačit formou docela roztomilých malých gejzírů. Pojišťováci na tento jev mají poněkud jiný pohled.

Dnes ráno ovšem voda dosáhla pouze ke schodu prvnímu a to je nic moc, spíše tedy nic. Ale zbylé ryby i toto množství vody přivítají a divoké kachny snad přestanou sprostě nadávat, rušilo mě to ve spánku. Mě to ovšem málem vyplavilo a musím si svoji venkovní postel postavit na nějaké dlaždice, navlhly jí dřevěné nohy.

Veškerá zeleň je happy a já rovněž.

6 thoughts on “22. srpen 2022”

  1. Skáču metr vysoko, ani mi nevadilo, že jsme na ranní obchůzce s Workou zmoknuli. Ryby v potoce nejsou. Procházela jsem suché koryto, kde po kraji zbyly dvě větší kaluže a nebylo v nich, krom hejn maličkých špendlíků vůbec nic. Vzhledem k asi milionu stop čápů, které tam vidím denně přistávat a odlétat, volavek, těch něco(snad párek bukačů, nepoznám to) co hnízdí před naším u potoka a lišek….všechny mrtvoly vysbírali a poslední plácající přeživší vylovili. V prvním suchém roce to bylo pohřebiště, plné koryto mrtvých ryb, teď opravdu ani jedna.

  2. A to je dobře, naše kočky si taky nějakou tu rybku donesly do misky, lepší než rybí pohřebiště. K nám létá nádherný černý čáp. U nás ještě malá tůňka u schodů zůstala, takže tam nějaké ryby přežily. Nevíš, kolik napršelo, já mám asi prasklý srážkoměr, ukazoval jen 25 mm a to se mi zdá málo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *