-
- Turkish Leopard
-
- Piel de Sapo
-
- Piel de Sapo
-
- Sugar Baby
Tož nám konečně zapršelo. Deštík to byl zahradnický a ač by těch mm mohlo být více než necelých osm, osvěžilo nás to všechny. Já mám něco málo v nádržích a tak si můžu dovolit zalít taky melouny ve skleníku.
Velmi atraktivně vypadá odrůda Turkish Leopard. Některé kousky si vybraly místo na zemi a jiné visí na šlahounech u stropu. Nutně je dnes musím nějak uvázat. Byla jsem se kouknout ve skleníku u kamaráda a tam má každý melounek svoje lůžko ve formě kovové mřížky. Krása a jak praktické. Já ovšem nejsem takový kutil.
Meloun Piel de Sapo už dozazil do finále, zežloutnul a já jsem si slavnostně kousek ukrojila. Je vynikající! Možná jsem ho mohla ještě chvilku nechat na misce v kuchyni, ale přesně tato chuť mi vyhovuje.
Přebytečné sazenice vodních melounů Sugar Baby jsem umístila do nopů po zlikvidovaných odplozených okurkách a kupodivu nějaká úroda taky bude.
Už minulý víkend jsme na radu tvou i dalších utrhli cukrový meloun, protože byl naoranžovělý a zespod oměklý, myslela jsem, že možná bude shnilý. Nechala jsem ho pár dní v kuchyni na okně, abych poznala, jestli fakt voní a tedy prý je. Už druhý den začal vonět tak, že voněl celý barák, řízli jsme ho asi čtvrtý den. Byl úžasný, jen tu už hodně měkkou část jsme odkrojili, pro jistotu, ale nesmrděla. V pátek si Tom přinese další, vypadal stejně, oměklý, že má na něj hroznou chuť po tenise. Už na pohled byl po rozkrojení světlejší, ale hlavně: nebyl skoro vůbec sladký, ani z poloviny tak voňavý. Už se nedozvíme, jestli by mu pár dní pobytu v kuchyni pomohl, či v jeho případě nikoliv. Zkusíme přinést další, je jich tam podobných ještě asi 5.