Tak jsem včera zahájila sezónu venkovního spaní. Musela jsem nejprve uklidit psí kotec, protože je-li kam odhodit nepotřebné věci, pak se zrovna tento prostor velmi hodí. Taky bylo potřeba přesvědčit naše tři kočky, že chystaná postel nebude pro ně.
Loni se mi takovýmto způsobem přírodního spánku, kdy usínám při setmění a vstávám s rozedněním, výrazně zlepšil zdravotní stav. Přežila jsem lijáky i docela slušné bouřky. Na konci podzimu už jsem spala v čepici a rukavicích. Nepotřebovala jsem umělé osvětlení a žádnou televizi. Mám uvnitř židli i krásný stolek a moje máti mi to tak závidí, že ji tam často zastihnu posedávat s kafíčkem. Jen musím na noc nasypat do misky spoustu granulí, aby s ní nespokojeně nemlátila paní ježková. Nazlobeně pak běhá po dvoře a rozsvěcuje světlo reagující na pohyb. Funět tedy umí hodně nahlas.
Máš to hezké, ale já bych se venku bála…
A máti už je u Tebe? Ani se ségra nestavila pro present… :)) z kurníku…
Všechny moje rostliny přežily v poho, zalévači dostali pochvalu a odměnu zo Slovenska.
S máti to byl takový kulový blesk. Rozhodli jsme se v sobotu a v neděli na otočku ji segra dovezla. Motivací byl ovšem strom plný třešní, které sestra miluje.
V Ostravě máti jen posedává u televize a nikam nechodí. Tady už v neděli byla v hospůdce na malé pivo a v pondělí si „zaběhla“ koupit krátké legíny. Taky musí pomoci na zahradě, byt a stravu neposkytuji zdarma 🙂
Přemýšlela jsem, čeho bych se měla při spaní venku u nás na dvoře bát. Nenapadlo mě vůbec nic. Ráno jsem sice vyklepala z přikrývky poměrně velikého pavouka, ale dala jsem si pozor, abych mu neublížila.
Mě to taky přišlo úsměvné, ale chápu, když je někdo ve velkém městě. Za Janu: u nás je kriminalita takřka nulová, všichni se tu známe, u nás se ani nezamyká.
To máte bezva :))
U nás občas chodí po ulici divní lidé, kteří se jenom rozhlížejí, ale 2 roky už nikoho v okolí nevykradli. 👍🙂