Psal mi pan Petr, že se mu vůbec nepovedla přísada rajčat a požádal mě o další semínka, tak si třeba z mého vypěstování přísady něco vezme.
Pokud mám k dispozici dostatek semínek, pak vysévám vždy tři kusy od odrůdy. Je zde vysoká pravděpodobnost, že alespoň jedno vyklíčí. Stane se, že některé rostlinky bývají deformované, ale do semínka nikdo nevidí , jak říká pan Hejda. Většinou se vždy alespoň jeden slušný a vitální exemplář povede. Vysévám zpravidla do proložky od vajíček. Ve chvíli, kdy rostlinky nabo rostlinka narovná děložní , přenesu opatrně celý bal do malého květináčku. Květináče musí okamžitě do prostoru s mnohem nižší teplotou, než je ta potřebná pro klíčení. Někdy se stane, že teprve po přesazení a zalití, začnou klíčit semínka, která v proložce nevzešla.
Rajčata bývají v kolektivu spokojená a každé má k dispozici pro kořínky celý objem nádobky. Při zálivce jsem velmi ostražitá a opatrná, vodu dávkuji doslova po kapkách a až v době, kdy jsem si jistá, že rostlinky pokračují v růstu, pak si teprve troufnu na zálivku podmokem. S vodou dokáží tři rostlinky skvěle hospodařit a zemina průběžně prosychá. Pokud kořeny nepracují, nádoba má veliký objem, je v ní jedna vytáhlá nudle a substrát nacucaný vodou, pak to nikdy nedopadne dobře.
Když rajčátka prokoření substrát a jsou zdravá, nic nebrání jejich přesazení do kyblíku o objemu 1l. Opět jdou všechna spolu, jen je od sebe mírně odtlačím. Zase jen opatrně zavlažím a dám rostlinkám čas, aby se v novém prostředí zabydlela. Teprve v tomto stadiu přidávám do zálivky výživu. Dříve nebyla potřeba, zemina byla velmi kvalitní s vysokým obsahem kompostu. Nikdy nepřidávám dusík, aby se mi rostliny nevytahovaly. Ten dostanou až na finálním stanovišti. Letos hodně využívám vývar ze zeleniny, jako jsou slupky z brambor, košťály ze zelí, brokolice a podobně. Rostlinky mám luxusní 🙂
Tak děkuju, … ještě k substrátu… ten jsem koupil v nejmenované síti supermarketu…výrobek na prodejně na paletě ve venkovní zahradě, po otevření byl substrát hodně vlhký, spíše mokrý(delší skladování ve venkovních prostorách..?)…doma v bytě nebylo k dispozici místo jej nechat rozprostřený prosychat…smíchal jsem z perlitem pro snížení vlhkosti a vaše semínka zasel…miska na okně u radiátoru s termostatickým ventilem 22 stupňů v místnosti, …6.den se objevila plíseň na několika místech, další den již po celém povrchu, do toho vyrazily klíčky…to už byla horní vrstva substrátu proschlá, opatrně jsem rozprašovačem jemně navlhčil horní vrstvu, což už bylo nejspíš zbytečné…následně se klíčky pokryly pavučinkou plísně také a nastal konec nadějím…petr
Já jsem letos koupila osvědčený substrát u Mountfieldu a ihned po otevření prvního pytle na mě dýchlo nezaměnitelné aroma plísně. Zemina byla uvnitř totálně plesnivá. Ještě se mi to nestalo a mám pokušení o svém zážitku firmě napsat.
Vysypala jsem pytel do koleček a umístila je na sluníčko. Pro semenáčky je zasazení do takové zeminy katastrofa, ale větší rostliny ve spolupráci třeba s trichodermou si poradí a spřátelené houby plíseň přeperou.
Pro výsev je ideální nějaký kvalitní supresivní substrát. Někdo vysévá do kokosu nebo perlitu. Já si většinou něco namíchám z vlastních zdrojů a zvykám rostlinky na zeminu, do které pak budou vysazeny. Nijak nesteriluji, ať si na boj s nepřáteli zvykají od malička.
Já jsem rezignoval a pro výsev a první přesazení používám kupované substráty (gramoflor a pod.). Pak už míchám vlastní směs. Jen mám problém s plevely – nemáte nějaký recept? Kompost je hodně z posečené trávy a tam ta semínka plevelů jsou vždy a přežijí i horkou fázi kompostování.
Taky mám v kompostu spoustu semínek, ale někdy vyleze i něco užitečného. Loni jsem tak měla krásné dýně. Plevel prostě roste a musí se likvidovat růčo. Já třeba mezi rajčaty plevel nemám, protože rostliny sázím do nádob bez dna nebo nopových ohrádek a zalévám jen do nich. Všude kolem je extrémní sucho a nic tam neroste a nebo tomu brání vysoká vrstva mulče.