Nádherně slunečné jsou tyto dny, ale v noci a hlavně nad ránem je hodně mrazivo. U nás včera ráno -7°C a dnes -5°C.
Všechna rajčata a papriky jsem ze skleníku uklidila, ale během dne je nechávám takzvaně „zakalit“ na parapetu naší hospodářské budovy. Dvůr je dobře chráněný a na rostliny nefouká. Užívají si sluneční lázeň. Já se taky kochám a absorbuji cenný vitamín D. Ihned po opuštění vyhřáté židle je tato zabrána koťaty.
Ve skleníku jsem navzdory mrazům nechala fíkovníky a citrusy. Taky jsem tam nechala zocelit svoji přísadu košťálovin a zatím si nestěžuje, alespoň ne viditelně. Půda už je díky vhánění teplého vzduchu slušně vyhřátá a přísadu bych už zřejmě mohla nasadit. Jenže já mám v sobě dusičnanovou brzdu a tak se snažím vymyslet, jak si vypěstovat úrodu, kterou bych byla schopná konzumovat. Jednou z možností je mobilita rostlin. Ve stadiu těsně před sklizní, bych umístila rostliny ven na sluníčko.
Objevila jsem skvělé bedničky, které jsem vystlala tkanou textilií, naplnila zeminou a zasadila brokolici. Totéž udělám s kedlubny a salátem, jenže kapusta a zelí se mi díky velikým hlávkám do bedny nevejdou. Pro ty musím vymyslet něco jiného. Asi zbouchám nějaký přenosný minizáhonek z palet. Nápad už nosím nějakou dobu v hlavě. Proč pěstovat něco jednoduše, když to jde komplikovaně 🙂
-5 jo? 😉 Když jsem ráno přišla před 7h k meteostanici, bylo -9, pocitová prý -10st.
No zřejmě bylo mnohem míň než těch -5°C, ve skleníku byl poprvé v kyblících s vodou led. Zřejmě jsem se koukala rozespalýma očima 🙂