Někdo má ve střídavé péči děti a my se sestrou máti. Zimní období tráví na Severní Moravě, u sestry se více topí, a po oteplení přesídluje k nám. Plánováno je to jen na měsíc, ale zdrží se většinou do konce léta. Pravidelně koncem května začne trousit uštěpačné poznámky typu :“ Ty ještě nemáš žádné rajče na chleba s máslem, taková pěstitelka?“ Abych mohla mamince hrdě utrhnout rajče v tak brzkou dobu a nemusela dělat z obýváku osvětlený growbox, půjdu příští sezónu do velmi raných a chladuodolných odrůd. Pokud budou rajčata schopná plodit kolem 90 dní ode dne, kdy vykouknou ze substrátu, pak bude stačit výsev v půlce února a to už bývá světla dostatek.
Tyto odrůdy jsou výhradně keříčkové a ty já zrovna nemusím. Letos jsem ale zaznamenala, že se jim velice líbí v mých bílých válcích a jejich vitalita a plodnost mě mile překvapily. Je fajn, že jsou hodně kompaktní a nijak zvlášť náročná na uvazování. Mohou dokonce jen tak viset přes okraj nádoby a vypadá to velmi hezky. Nemusím moc klasická slicer rajčata, která mají pouhé dvě komory, spoustu šťávy a málo „masa“. Objevila jsem odrůdy, které by mi vyhovovaly a jednou z nich je produkt ruské firmy SeDek a to rajče Skorospělka. Splňuje všechny moje požadavky a plody jsou masité malé bifteky. Takové odrůdy jsem vyhledala ještě dvě a jejich odolnost vůči chladu mi umožní je brzy na jaře umístit do skleníku a následně dopěstovat na dvoře.
Nevím proč, ale ke keříčkovým odrůdám mám vztah rezervovaný. Budu se o ně muset zažít zajímat více.