Bydlet a moci pěstovat svoje teplomilné rostlinstvo v blízkosti místa, které má trvale nejvíce letních dní v roce je rozhodně výhra. Strážnice byla letos opět nejteplejším místem v republice a léto tedy u nás bylo velmi povedené. Jen to sucho je extrémní. Včera jsem šla na poštu, kus cesty vede kolem řeky a já jsem v ní přes napadané listí obtížně hledala vodu.
Na našem dokonale chráněném dvoře tedy vládne subtropické klima a to se líbí nejen citrusům a fíkovníkům, ale nadšené jsou i kanadské borůvky. Úroda borůvek byla letos nad očekávání bohatá a plody velmi vychucené. Snažily se všechny odrůdy a nadchla mě finská borůvka Alvar. Má sice menší plody, ale začala dozrávat velmi brzy jako úplně první a plodila celé léto až do podzimu. Aby této severské krásce nebylo smutno a mohla si pokecat, tak jsem jí koupila dvě kamarádky a to licenční finské odrůdy Arto a Aino. Jsou extrémně odolné proti mrazu a vhodné pro pěstování v nádobách. Dokonalé! Bývá u nás krásné léto, ale jarní podkarpatské mrazíky dokáží být docela likvidační. Moje citrusy by mohly vyprávět. Čeká mě na jaře veliké přesazování a tak jsem si byla nabrat do zásoby dostatek pilin, které smíchám s kvalitní bílou baltskou rašelinou a dlouhodobě rozpustným hnojivem. V tom neustálém suchu je fuška keříky uzalévat, ale letos jsem to dala.
Udělala jsem si radost a do košíku přihodila růžově kvetoucí jahodník Just add cream, který má mít chuť lesních jahod. Pokusím se ho namnožit. Je u něj deklarována vhodnost pěstování v nádobách a to já potřebuji.
Podzimní sucho mě děsí snad ještě víc, než to letní 🙁 Pořád doufám, že začne pršet a bude pršet měsíc v kuse, protože jinak jsme v perdeli. Podzim to vždycky zachránil, letos i jaro, ale na to bych radši nespoléhala.