13. říjen 2021

Na několik dní jsem si odskočila do Prahy, dcera potřebovala hlídání. Velmi nenápadným způsobem mě vmanévrovala do kurzu o první pomoci dětem. Je pravda, že zodpovědnost za svěřené děti je obrovská a já jsem sice doktorka, ale nikoliv medicíny. Šla jsem tam s úmyslem zašít se někde v poslední lavici a nenápadně lehce hybernovat. Dopadlo to tak, že jsem celou dobu velice zaujatě a s obrovským obdivem sledovala dětskou lékařku, která seminář vedla. Ta osoba přerušila proud řeči pouze v případě potřeby se nadechnout, mluvila tak akorát odborně, neskutečně zajímavě a dokonce do tak vážného tématu vmezeřila vtipné historky. Až budu mít zase nějakou přednášku o rajčatech, přála bych si, aby moji posluchači byli tak nadšení, jako já z představení této velmi sympatické dámy.

Nyní si tak poradím s dítětem popáleným, otráveným, s následky různých pádů, se šikuly, kteří si něco nacpou do nosu či ucha a nakonec bych dala asi i tu resuscitaci. Pochopila jsem, jak je obrovsky důležité správně resuscitovat dítě až do příjezdu záchranky a jsem překvapená, jak je to fyzicky náročné. Po třiceti minutách správného stlačování hrudníku a dýchání bych rozhodně odpadla. Jen doufám, že svoje nově nabyté dovednosti nebudu muset nikdy použít, ale jsem připravená.

Příjemný den jsem zažila s Monikou, se kterou jsme si do té doby jen psaly a já opět děkuji rajčatům, že mi přihrály kamarádku. Dovezla jsem jí nějaké plody muďoulu a jsem potěšená, že jí moc chutnaly. Svoje putování po pražských podnicích jsme zakončily v kočičí kavárně. Na procházky byla kosa.

Venku se ještě nerozednilo a já jsem zvědavá, zda je na zahradě vše v pořádku a zcela určitě si vyslechnu stížnosti koček na jistě velmi asketický přísun krmení.

9 thoughts on “13. říjen 2021”

  1. Je skvělé, že se ti kurz první pomoci líbil. I já patřila mezi ty zvědavé dětské šikuly, narvala si do nosu heboučkou kočičku (ne čtyřnohou!) a bála se to říct, a ona mi tam nabobtnala 🙂 . Procházky si budeme muset nechat až na teplejší dny, bylo to fajn setkání i když mě pak bolelo v krku z toho klábosení, být někde na zahradě třeba u ohýnku, myslím, že bychom dokázaly prokecat celý večer 🙂 . Muďoul je super! A super taky je, že pidiskleník konečně stojí, neprší do něj a dají se zavírat dveře i okna a můžu celou zimu snít, že tam nacpu půlku botanické zahrady 🙂 .

  2. Velká gratulace ke skleníku! Jen se připrav na to, že se ti okamžitě na jaře bude zdát malý. Ale to zimní snění je hodně příjemné, taky mám v hlavě spoustu vylepšení.

  3. Děvčata, tak to bude pořád… 🙂 a nejen se skleníkem…
    Já také furt přemýšlím, které kytky asi rozdám,(vyhazovat nechci) nemám dost místa a říkám
    si , že to omezím! Ale je to pořád dokola… :)) Soused nabídne přebytky přes plot a já jsem nadšená! Není mi pomoci, zahrádkáři vědí…:))

  4. Myslíš, že až na jaře, tak začátkem dubna se stavíš nebo Ivana kytky vyzvedne a předá? Možné je ještě teď na podzim… :)) dej vědět, díky, ahoj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.