23. září 2021

Čas neúprosně pádí kupředu a já jsem přesně před rokem seděla v Praze na slunečné terase a čekala, až se mi narodí vnučka, no a ona má dnes už jeden rok a je to pěkné číslo. Dcera by chtěla princezničku, ale ono to vypadá, že se vloudil nějaký můj gen a bude to basketbalistka. S balonem jí to jde skvěle a už je vidět cit pro míč. Takže žádná modelka!

Ukončila jsem své venkovní spaní a po dlouhé době jsem zjistila, že existuje něco jako televize. Slavnostně jsem si ji tedy pustila u do deseti minut jsem usnula.

Už jsem se těšila, že zlikviduji cherry rajčata v bílých nopech a uklidím na dvoře. Listy už ani zdaleka nebyly svěží a tak jsem je postupně všechny ostříhala. Jenže rostlinky jako náhradu vytvořily spoustu nových svěžích zálístků a pokračují v dozrávání. Perfektně plodí odrůdy na sušení a díky zmenšené listové ploše vůbec nepraskají. Zbavila jsem většiny již nepotřebných listů i všechny ostatní rostliny a navzdory vydatnému dešti nepraskají ani veliká masitá rajčata a vzhledem k hlášenému oteplení je šance, že dozrají. Spoustu krásných plodů má ještě letošní chuťová pecka Everet’s Rusty Oxheart.

Pro příští sezónu tedy plánuji výstavbu zastřešení a ještě jeden skleník, ale už nikoliv z polykarbonátu. Koupím asi jen konstrukci a nechám si na míru nachystat nějakou pevnou fólii. Mám na rozhodování celou zimu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.