Sucho! Tráva žloutne, v zemi se začínají objevovat praskliny a z vrby padá suché listí jako na podzim. Vše navíc vysušuje každodenní vítr. Začínají vadnout i mladé stromky. Voda došla, ale máme dvě studny a tam je ještě vody dostatek, jen je hodně studená a má vysokou tvrdost. Na zalévání není vhodná, ale v nouzi bude dobrá. Začínám nosit na záhonky každou kapku vody použitou v kuchyni, třeba na opláchnutí nádobí nebo rukou.
Dva tygři, dva medvědi a jeden zajíc, copak to je? Skvělý rajčatový salát 🙂 Pěstuji letos rajčata s názvy zvířat v docela slušném počtu. Díky neustálému slunečnu a suchu jsou rajčata dokonale vychucená. Jakmile je ovšem začnu sušit a to slunce bude potřeba, zatáhne se a já budu muset použít sušičku. Už jsem si vybrala a dnes ji objednám.
Mám na dvoře rostliny rajčat ve třech řadách. První jsou vyvýšené paletové záhonky, před nimi je běžný záhon a ve předu řada bílých nopových nádob. Na kraji jsou tedy tři rostliny. kolem kterých musím projít pokaždé, když nesu konev z vodou či nějaké hnojení. Svým rostlinám poskytnu při vysazení ten nejkvalitněji namíchaný substrát se spoustou živin, ale pak už moc nehnojím a nezalévám. Tento asketismus porušuji právě u oněch krajních rostlin a pokaždé, když jdu kolem, tak jim něco z té konve dopřeji. Tyto rostliny mi dokazují, že živiny a vodu s radostí příjmou a jsou nejvyšší, mají velmi bohaté vijany a plody mnohem větší než ostatní kolegové. Musím svůj způsob pěstování přehodnotit a dopřát tedy rostlinám mnohem více vody a živin, než tomu bylo doposud. Svůj asketismus na ně nemá cenu přenášet.