2. květen 2021

Někteří  „odvážlivci“ už umísťují svá rajčata do skleníku, já je naopak vynáším ze skleníku ven. Vysoké teploty, dostatek vláhy a výživa způsobily příliš hektický růst a to není dobře. Rostlina velmi intenzívně asimiluje a systém nestačí rozvádět živiny do potřebných míst, ty se hromadí v horních listech a ony se z toho potom kroutí. Malé přísady zběsile vystartovaly a mně se vůbec nelíbí jejich křehká konstituce a světle zelená barva viz. De Barao Red. Já mám ráda kompaktní tmavě zelené rostlinky s pevnými stonky, jako předvádí odrůda Blood Moon. Takže ode dneška konec mlsání a zálivka pouze čistou dešťovou vodou.

Jak je vidět na obrázku, tak jsem na polovinu skleníku přehodila stínící tkaninu, neustále mám otevřené dveře a co nejvíce přehřátého vzduchu foukám pod zem. Snažím se tak všemi možnými způsoby snížit denní teplotu. Vůbec nepotřebuji, aby se mi prostor vyhříval nad 30°C  a deaktivoval tak pyl. Většina rajčat už mi kvete a já bych moc chtěla nějaké plody. Taky se snažím udržovat docela vysokou vlhkost vzduchu a znepříjemnit tak pobyt případným škůdcům a zatím jsem úspěšná.

Pokračují moje experimenty s okurkami. Perseus jsem zasadila do pytle od zeminy a to na starý podnos. Až najdu to správné stálé místo, pak rostlinu z podnosu sundám. Představovala bych si, že by Perseus sloužil jako přirozené zastínění skleníku a vyvedu ho co nejdříve pod strop.