Pokud někdo podobně jako já touží po rané úrodě okurek, má vlastně tři možnosti. Vypěstovanou přísadu je možné zasadit přímo do země ve skleníku. Pokud je ovšem půda studená a to letos je velmi, tak kořeny rostlinek nebudou pracovat a budou čekat, až se zem ohřeje, jsou to totiž teplomilné princezny. Z listů se ovšem vlhkost vypařovat bude, stávkující kořeny žádnou nedodají, okurka vadne a pěstitel neví, co se děje a tak okurky zalije. Tak je utopí. Řešením je vysadit rostlinky nad zem, do kyblíku s uříznutým dnem, do pytle opět bez dna nebo do mých letos tak oblíbených nopových ohrádek. Na obrázcích je dobře vidět patrný rozdíl.
Pro velmi ranou sklizeň je dobré nacpat rostlinky do nějaké nádoby a tu umístit co nejdále od země. V tomto případě je úspěch zaručen.
Já to všechno moc dobře vím a přesto jsem své sazenice nechala ve skleníku v přízemí a to teploty byly v noci hodně nízké. Moje přísada ani zdaleka nevypadá předpisově a mám pocit, že jí velmi nenápadně žloutnou okraje listů. Je to samozřejmě chladem. Já husa zavěsím do tepla pod strop i afrikány a okurky nechám zmrzat na zemi. Svoji chybu jsem napravila, okurky visí pod stropem a já mám dokonce dojem, že se začaly usmívat.