Když jdu do Veličky pro vodu, které tam zrovna moc neteče, míjím svůj krásný horský hmyzí hotel. Jeho okolí vypadá tragicky a tak jsem popadla motyčku, nůž a pracovní rukavice s tím úmyslem, že prostor důkladně vyčistím. Vytrhla jsem první plevel a okamžitě jsem dostala vynadáno od paní čmelákové. Hotel prý docela ujde, ale venkovní jezírko je úplně vyschlé a restaurace taky nic moc. Já si ještě ke všemu dovolím vytrhávat hluchavku růžovou, která je krásně slaďoučká, popenec, sedmikrásky, violky a taky ptačinec, který je sice mrňavý, ale když nic jiného není, jde to. Pampelišky taky za chvíli pokvetou. Kdybych raději donesla vodu, kytky zalila a doplnila jezírko. Poslechla jsem. O ubytování je veliký zájem a nejoblíbenější jsou pokoje z nařezaných větviček bezu, ze kterých jsem vyšťourala měkký vnitřek. Kolem letěla babočka kopřivová a ta komule prý vypadá jako nevzhledné koště se spoustou starých suchých květenství. Tak jsem vzala nůžky a motýlí stromek ostříhala. Komu ta zahrada vlastně patři ???
Paní čmelákové jsem ale připomněla oboustranně výhodnou dohodu, že já poskytnu ubytování a ona se vším příbuzenstvem mi budou opylovat borůvky. Keříky rychlým tempem směřují do květu a já jsem potěšená, protože tak bohatě mi ještě borůvky nikdy nekvetly. Pořídila jsem loni na podzim dva nové exempláře a to odrůdy Duke a Goldtraube. Obzvláště jsem zvědavá na borůvku Alvar, což je finská licenční odrůda mimořádně odolná mrazům a vhodná do květináčů. Větvičky tohoto keříku se pod násadou květů doslova kloní k zemi.
Musím si zapsat, že mi došla rašelina.
Šikovná holka 😉👍🌹
Ahoj,
právě do truhlíku na hmyzí domek potřebuji nějakou tu Tvoji výstavní petúnii. Vylepší mi to u mých hmyzáků kredit.