Prolistovala jsem jednu ze svých nových knížek Bledý jezdec a docela mně zamrazilo. Španělská chřipka si vyžádala napříč planetou padesát až sto milionů životů. Jediný kontinent, který nepostihla byla Antarktida. Je mi úzko z toho, jak je dnešní situace až neskutečně stejná. Souhlasím s tím, že pandemie a demokracie se navzájem moc nemusí. Ve státech, ve kterých vládne tuhá totalita, je vše mnohem prostší, vláda přikáže a lid poslechne. Taky mi chybí kadeřnice, oblíbená hospůdka či posezení v příjemné kavárničce u kafe s kamarádkou. Vypadám jak strašidlo, nějaké lahváče ve sklepě máme a neremcám, necítím se nesvobodně a kávu si taky zvládnu uvařit doma. Sedím poslušně doma na zadku, který ještě bolí po pádu z namrzlých schodů a nijak netrpím. Zdraví moje a mých blízkých mi za tu trochu nepohodlí rozhodně stojí. Přečtení oné hodně zajímavé knížky ale odkládám na „někdy“.
Raději jsem si šla provětrat hlavu na zahradu. Ze skleníku jsme vystěhovali téměř všechno rostlinstvo a já jsem dostala vynadáno, že se o skleník nestarám a klidně nahrnu zeminu na polykarbonát a jeho komůrky se mi ucpou. No tak jsem popadla svoji novou krásnou lopatku, zeminu od okrajů odhrnula, nastříhala již nevyužitou tkanou textilii a mám hotovo. Trochu jsem se zasnila a představila si potrubí v hloubce pod půdou, ve kterém se prohání teplý vzduch. Jestli se mi tato odvážná myšlenka podaří realizovat, tak v tom skleníku už budu asi i spát. Materiál už jsem si vybrala, jen musím vymyslet, jak propojit ventilátor uvnitř se solárním panelem vně. Rostlinstvo se má rozhodně na co těšit a já už si v duchu představuji skvělou úrodu. Jen mám trochu obavu, že už se těší taky všichni škůdci, zatím bezpečně schovaní někde v mezírkách. Mám v plánu s nimi radikálně zatočit a už jsem zakoupila vhodný prostředek.
Přestěhovala jsi právě včas 😉 už od večera -5st.
Jo, jo, měla jsem docela kliku. Pořád jsem tu akci odkládala. Asi bych ten skleník dokázala vyhřát, ale byly by to jen zbytečné náklady. Fíkovníky a jahodníky to snad zvládnou.