28. prosinec 2020

Venku sviští vichr a zřejmě bude potřeba posbírat vše, co nebylo dostatečně zabezpečené a poletuje to tím pádem po zahradě. Včera mně sluníčko vyhnalo ven a já jsem dokonce něco málo na zahradě udělala. Nosila jsem vodu do skleníku, kde je půda hodně suchá a špatně se rozkládají třeba holubince. Pro vodu chodím do řeky a musím sejít několik kamenných schodů. Na nich byla včera lehce namrzlá klouzací vrstva olšového listí a na mně nachystaná past. Vzhledem k mému nepřekonatelnému nutkání sjet občas nějaké schodiště po zadku jsem se rozhodla listí odstranit. Nanosila jsem tento poklad do skleníku, přidala nastříhané banánové slupky a směs lehce zapravila do půdy. Je potřeba nalákat žížaly, aby se taky trochu podílely na kvalitě zeminy. Po už bezpečných schodech jsem nanosila spoustu vody-

Podařilo se mi přesadit rostlinky paprik, které se už tísnily v původní výsevní misce. Rostlinkám je bez sluníčka na okenním parapetu chladno a nerostou tedy nijak svižně. Netřeba spěchat, času je dostatek. Mile mně překvapila mohutnost jejich kořenového systému, taky jsem pro to udělala maximum, že. Desátý den od výsevu vykoukla první “banánová” paprika. Zbylým semínkům se nějak nechce ven, asi je jim v tom banánovém prostředí dobře a nemají potřebu se cpát na světlo. Je fakt, že nemají pro klíčení zrovna ideální teplotu.  Napravím to.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *