31. srpen 2020

Celý víkend jsem proseděla v práci a dnes jsem si musela vzít dovolenou, dnešek už bych nedala. V Hradišti poklidno a u nás prý řádily živly. Všechno je totálně mokré, dokonce i věci pod střechou a pergolou, potah na mém luxusním lehátku je komplet nasáklý vodou. Kde já se dnes budu válet? Ani pivo jsem si nekoupila, neomluvitelný zkrat.

Vinohrad postupně vydává plody manželova snažení. Přiznávám, že jsem tam letos ještě nebyla. Sloužím jen jako odborný poradce, co se postřiků týče. Musím s velikou radostí konstatovat, že opět nebyla zapotřebí žádná tvrdá chemie. Manžel sice zoufale hledal nějaké staré zásoby, ale naštěstí jsem už dávno vše vyhodila. Hrozny mi připadají až přeslazené, ale prý ještě stále nemají tu ideální cukernatost.

Ovšem nejvíce jsem nadšená z asijských hrušek, toto docela exotické a v obchodech drahé ovoce mi moc chutná. Tmavé odrůdy mají dokonce lehkou rumovou příchuť. Plody na mnou opečovávaném stromečku na zahradě ještě nejsou zralé.

Snažím se usušit nějaká rajčata, ale nepřeje mi počasí. Když byly tropické teploty, tak jsem zase neměla tolik rajčat. Musím sušit v troubě. Dnes proběhnu porosty rajčat, které už ani náhodou nevypadají zdravě a asi se opět rozjede uspaná a dřímající plíseň. Už to nehodlám řešit, rajčat je dostatek. Sklidím veliké bifteky, pokud ještě nepopraskaly a nechám sezónu dojet přirozeným způsobem do konce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *