2. červenec 2020

Rovná se to zázraku, ale venku mi dozrálo první masité srdce a to letošní novinka Lithuanian Crested Pink. Zůstalo na prvním vijanu úplně osamocené a tak do něj rostlina naprala spoustu energie. Je krásné. Snažila jsem se ho co nejlépe vyfotit a vůbec se mi to nedařilo. Můj I-phone si myslel, že chci zaostřit svoje prsty, potom ho zaujal plevel a nakonec namulčovaná tráva. Napráskala jsem spoustu snímků a vůbec jsem nezaregistrovala, že stojím jednou nohou v mraveništi a to zrovna tou, na které mám ovázaný několikakilometrový obvaz. Mravencům se velmi líbil a už se mi tam pomalu zabydlovali.

Na velikosti záleží! Hlavně u cuket. Mám nejraději velikost XXL, jsou ideální na zelí a na smažené mezikruží. S rostlinou hrajeme takovou hru. Na konci plodu je kámen, který já každý den o kousek posunu a cuketa se snaží, aby se ho do večera dotkla. Je to holka soutěživá a vážně to každý den zvládne.

Je-li něčeho dostatek, či mírný přebytek, můj zájem opadá. Tak se mi na papriky ve skleníku nastěhovala celá ZOO. Zjistila jsem to, když mi na zem upadly nůžky a vrcholy rostlin se dostaly do mého zorného pole. Děs a hrůza. Okamžitě jsem mazala pro sklenici s vodou a dehtovým mýdlem a štětečkem jsem pečlivě všechny papriky zbavila hmyzu. Pak jsem na ně pro jistotu vylila kýbl s tímtéž roztokem. Mohla mně ta legrace stát spoustu peněz. Musela jsem si sundat brýle, protože v nich na blízko blbě vidím a při couvání jsem si na ně málem šlápla, proč jsem si je nedala do kapsy, netuším.

Legrace mně ale brzy přejde, dnes nastupuji po čtyřech měsících do pracovního procesu. Je mi skvěle! Na noze mám zafačovanou zlomeninu, v očích zánět duhovky a včera jsem se pohybovala pobliž záchodu, neboť moje střeva měla problém udržet obsah.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *