16. květen 2020

Na teploměru necelé tři stupně, srážkoměr ukazuje 19mm a je mlha. Moje pravidelná ranní zahradní inspekce probíhá v zimních botách, prošívané bundě a v rukavicích. Ale do uší se mi line příjemný zvuk – řeka ( ať si tomu konvalinka říká jak chce) hučí. Přibylo dost vody, a tak si hučí radostí, pokud je vody málo, není slyšet nic. Dojem kazí pouze hromada odpadků, které zanechala pod mostem naše mladá generace huličů trávy. Většině není ani zdaleka 15 let.

Obrovskou radost mám z velikého venkovního fíkovníku, kterému průběh počasí vyhovuje tak enormně, že má na každé větvičce-a že jich je -nasazeno několik už krásných plodů. To se ještě nikdy nestalo a pokud bude vhodné počasí pokračovat, může být premiérová druhá úroda.

Přicházím na chuť pěstování rajčat ve skleníku, což jsem dříve radikálně zamítla. Musí se vysadit rostliny velmi brzy a občas přitopit. Pokud pořídím další skleník, pak bude rozhodně vytápěný. Krásná srdíčka ukazuje moje letošní novinka Dagestanskij. Nejsem schopna je ale vyfotit nerozmazaně, protože dřep na jedné noze není má oblíbená pozice a nemám klidné ruce.

Spoustu plodů ukazuje Limeta Rossa a tak bude mochito, už se těším. Jako jediná není neustále hladová po železe a hořčíku. Ostatní citrusy musím dnes postříkat, začínají jim lehce žloutnout listy. Použiji síran železnatý, vyrobím chelát a jako smáčedlo přidám banánový výluh, který má spoustu saponinů a krásně pění. Možná přidám krapet dehtového mýdla a olivového oleje jako prevenci proti škůdcům. Po olivovém oleji se rostlinám krásně lesknou listy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *