13. květen 2020

Rajčata ve skleníku už rychlým tempem směřují ke stropu, mají spoustu krásných plodů a vijany jsou dokonale opylované, nikde nechybí ani kulička či srdíčko. Plody jsou vyrovnané jeden jako druhý a listy svěží, zdravé a krásně zelené, nikde ani jeden mrňavý flíček. Je to jasná známka dokonale vyváženosti živin. Jsem borec 🙂 V mém skleníku se vyplatí jen velmi brzká výsadba, kdy jsou teploty ideální, rostlinám vůbec nevadí hodně nízké noční teploty, jen půda musí být dobře vyhřátá a to jistí moje černé kyblíky. Mnohem horší je přehřátí v létě, kdy se pyl stává neaktivním, rostliny špatně asimilují, vadnou a vypadají utrápeně.

Kanadské borůvky jsou obsypané množstvím plodů a moje zvýšená péče jim prospívá. Taky nové tři rostliny vypadají perfektně a rozhodly se, že mi rovněž nějakou úrodu hrdě předvedou. Citrusy jsou taky blahem bez sebe, bohatě kvetou a snaží si užít moji ne vždy samozřejmou pozornost. Citroník Lisbon si pro jistotu ponechal nějaké plody z loňska a ty se krásně zvětšují, takže brzy budou citrony do čaje.

Loni jsem ukecala Mirka a on mi věnoval krásné sazeničky stolních odrůd révy. Nikdy jsem já révu nepěstovala, ale rostlinky se u mně tváří spokojeně a dokonce vytvořily i nějaké střapečky, měla bych je odstranit, ale jeden ze zvědavosti ponechám. Snad budou dobře snášet moji bio péči.

Nechutný prznící vichr mi ojel ostružiny a spousta mladých výhonků visí smutně dolů, jsou polámané. Tento rok patrně nebudu řešit každoroční problém co s nadúrodou ostružin. Alespoň si jich začneme zase považovat, ovoce je to skvělé a jeho konzumace zdraví velice prospěšná.