Rajčata pro svoji potřebu vysévám po dvou semínkách, ta na zakázku podle objednávek. Většinou vyklíčí semínka obě a já vždy rostliny od sebe oddělím a vysazuji jednotlivě. Obvykle jeden exemplář zaparkuje u jiného pěstitele. Letos ve mně ovšem klíčí myšlenka, nechat rajčata růst ve dvojici. S výživou problém nebude, ale co můj zvyk pěstovat rajčata na dva a více výhonů ? Místo čtyř rostlin by v paletovém boxu rostlo osm a já bych jednotlivé výhony směřovala vně. Z nějakého příliš hustého porostu, který by nepříjemně držel vlhkost a lákal tak houbové choroby, obavu nemám. Masitá rajčata ve tvaru srdce mají velmi slabé olistění a rostou jako liány, takže ve dvojici by byly plody lépe chráněny před prudkým sluncem. Rozhodně tento způsob pěstování vyzkouším. Přísady jsou krásné a svědčí jim pobyt venku, na noc je schovám do garáže.
Papriky z pozdějšího výsevu už nemají takovou VIP péči, jako jejich starší kolegyně, jsou mírně zastíněny starostí o rajčata, ale drží se holky statečně. Na parapetu už pro ně není místo, takže je pořád někam přenáším, ve skleníku je na ně ještě v noci zima. Dnes jsem si dokonce našla čas je přesadit z hodně mrňavých květináčků.
P.S. Docela by mně zajímalo, copak roste konvalince v jejím krásném novém pařeništi 🙂
Čau, u nás jarní kalamitní situace. Stále byl čas, respective moc jiné prýce a nebylo kdy vysekat kolem jezera. Jako vždy s křížkem po funuse, některé žabky už nastěhované(asi ty, co zimovali někde u nás) a teď se dva dny snažím tp z vody vyhrabat a žáby nezamárnit 🙁 Pařeniště, jak už jsem sem myslím psala, z Lidlu, je drek první třídy, no co už…ale před týdnem vylezly ředkvičky a včera odpoledne mi tchýně přinesla už velkou přísadu salátu.
Nevím, jak letos dopadnu s paprikama…a takové to byly plány :-))) Mamce nevylezlo skoro nic, tak jsem jí slíbila, že vyseju víc. A že, co s tím zbytkem, snad to nevyhodím, kelímky mám, tak jsem toho napikýrovala víc a že to pak vyhodím před barák, pro kolemjdoucí 😉 Mám ještě zbytky vytěženého kompostu, tak co budu kupovat substrát, míchnu tam trochu rašeliny, zeolitu, který mám teď s kotětem do záchůdku. No já šetřící ma.or, nebudu tam přeci dávat nový, dám tam z toho záchůdku, přečůraného, rovnou tam bude i hnojivo…No papriky sem nejspíš spálila, padají jak mouchy, snad mi zůstane alespoň pro vlastní potřebu a slíbené mamce 🙁
Proč drek? Pokud teda mluvíme o tom pařeništi z komůrkového polykarbonátu……… to mám už pár let a jsem ráda, že ho mám.
No, dávat do substrátu počůraný zeolit bylo těžké zatmění. Poučení pro příště. Takže na slíbený Hamík se asi těším zbytečně, ale jeden nakonec vylezl, tak si ho budu hýčkat, jdu ho najít.
Ta pařeniště bývají jen takové nekvalitní hračky, ale na ředkvičky a salát to stačí. Snad ve větru neuletí.
Tak Hamíci zatím žijou, vylezli první, měli už asi větší kořínky. Jestli je to nesejme časem, tak určitě bude. Od tebe červená – žijou dvě ze čtyř.
Jani(z Radějova? ) ano z polykarbonátu, jen nevím, jestli jste před lety nekoupila něco lepšího, než tohle. Na čem vám ty horní okna leží? Na té dvoumilimetrové bočnici, z které to pořád padalo dole? Prostředkem se ta okýnka propadala obě, protože to tam nemá žádnou oporu a ani bočnice nejsou k sobě stažené, takže na tolik to uhne vždycky, že se okna probořila co chvíli dole. Musela jsem tam dát panty a uprostřed L-ko jako oporu. Ani tak to není bůhví co, je to vachrlaté, ale ano, na salát a ředkvičku to snad postačí, než to podruhé obrátí vichr a vyrve se to z profilů nadobro 🙁
Božínku, trocha chcánků…ještě si papriky na poli rády vzpomenou 😉 Však tam toho zeolitu na to množství je trocha.
Tak já nevím, ty okna mají něco jako pant, na krajích a přední části přečnívají dostatečně, nepropadají se a já jej používám jako stolní na dvorku na předpěstování – papriky, rajčata a pokud vejde ještě něco tak i to 🙂 Kvůli posunu po desce, na které to stojí, jej napříč přivazuji, horem jde provázek místem, kde se okna stýkají. Balím do bublinkovky a dřív, když ještě bývalo zima, do deky a přes ni folii kvůli případnému dešti. Bublinkovkou jej i vykládám aby náhodou někde spodem netáhlo. Samotný skleníček jsem nijak neupravovala, nebylo to potřeba a hurá – do teď není. Po výsadbě jej rozdělám, umyju, schovám do jeho krabice a čeká na příští předjaří. Mít víc místa koupím ještě jeden. Právě dnes jsem uvažovala vzhledem k noční (letní!!! 11,9) teplotě, že už do něj vyndám všechno a uvolním si okna…………….. Mám v nich dočasnou žebříčkovou konstrukci s poličkami, jinde u nás předpěstovat nelze. Skleník mi neprošel. Stačí, že jsem loni na podzim pořídila vyvýšené záhony z recyklovaného plastu, jednak výdaj a jednak usazení ve svahu o samotné montáži ani nemluvím 🙂 Takže pokud nás Covid nedostane mám na příští rok naplánované škemrat a škemrat 🙂
Ne o peníze, o montáž, sama to nedokážu ani omylem, ne že bych nevěděla co je ráčna nebo rozdíl mezi šroubem a vrutem, ale jsou věci, které by raději měli držet/dělat dva či více:-)
Lidičky dávejte na sebe pozor……………………
No Jani, tak to je fakt nějaký jiný výrobek. Tento nový, co jsem teď koupila já, si fakt nekupujte, to by vás šlak trefil 😉 nebo by jste teda byla minimálně těžce zklamaná. Možná..jestli jim to přišel někdo omlátit o hlavu…objednají příště zase něco normálního. Jen já musela trefit tyto dreky 🙁
Zdravím dievčatá a občas nejaký chlapek
ďakujem za radu nad zlato. Nemám skúsenosti s pestovaním biftekov-srdcí. Keďže som sa podľa očakávania neovládla s počtom odrôd a mám málo miesta na zahone, hodí sa mi pestovať vo dvojici. Vyzerá to na dvojky Germany red a Orange strawberry, Brads black heart a Bull’s black heart(nad tým ešte váham,či ho nevyšmarim) , Orange russian 117 a Monkey ass, Mazarini a Cherokee purple heart, Not purple strawberry dostane ako kamoša asi Amana Orange. V rozhodovacom procese sú aktuálne v lignohuminate plávajúce Paul Robeson, Azoychka, Cherokee Green, Grub’s Mystery Green, Suduth strain Brandywine, Alladin’s Lamp, Red fig, 100 pudov, Japanese Black trifelle, Beduin, Jergus F1 a Lucid gem. Časť plánt budem posúvať známym. Ak je niečo z toho Vami odskúšané a naprd, dajte vedieť, ďakujem😀😊😁
Katkos
Zdravím z Tater, snad nás pustí domů a nezůstaneme v karanténě, situace se mění každou minutu. Je děsivé, jak takový mrňous jen s trochou vlastní DNA dokáže zamávat světem. Do práce mně nikdo nedostane ani náhodou.
Pro Katku: Paul Robeson je špička, Jergus si nemůže vynachválit Nina, oranžová rajčata moc nemusím, ale něco málo jsem vysela, jinak všechna Vámi zmiňovaná srdce jsou super a já vřele doporučuji. Já už jsem se pro pěstování ve dvojici nabeton rozhodla. Asi už mi definitivně hráblo a mám vyseto 105 odrůd a to ještě není konec. Je fakt, že některé jsou na kšeft a u mně nezůstanou. Musím svoje rostliny připravit na minimalismus co se péče týká.
Takže desinfenkce, desinfekce a ještě jednou desinfekce. Slivovici ZDAR!
Takže šéfová pravděpodobně zůstane v Tatrách 🙂 a nevím, kdo to tu povede 😉 Dostala jsem za úkol hodit vám sem pozvánku na https://zahrada.online/index.php protože tam chtějí přetáhnout rajčatové odborníky za Zahrady 😉
S těmi fóry se v poslední době roztrhl pytel a celkově je tam docela mrtvo. Co mělo být řečeno se již řeklo, všichni již všechno ví, nyní je to spíše o aktuálním stavu a prezentaci.
Dík za odkaz, ale já nemám žádnou potřebu nějakého nového fóra, mně stačí to Mirkovo a i tam je docela klid. Zařadila jsem se na facebooku do skupiny Pěstujeme rajčata a to mi stačí, ale aktivní nějak zvlášť nejsem ani tam. Spíše to žije na Instagramu. Mně ta naše parta tady docela naplňuje, ještě musíme domluvit nějaké setkání.
V Tatrách je krásně a parádní vzduch, ale vrátit se mám v úmyslu.
Ahoj a díky za pozdrav z Hohe Tatra!
Zdálo se mi o práci a když jsem se probudil, tak venku pytel sraček podporovaný větrem. Na to, aby opakovaně chcalo, nemusí být pátek třináctého. Papriky nelezou, zdechávají, musel jsem podsévat, na rajčata zatím prdím, asi se pustím do melpounů a podnoží.
Ahoj,
V Tatrách po ránu mlha, vrcholky schované, ale moje plíce nadšené.
Já se letos s melouny nebudu trápit a počkám si na Tvoji úrodu, pak vyměním nějaký meloun třeba za rajčata. Tu skleničku od těch sušených prosím nevyhazovat. Trochu více se zaměřím na okurky, jsou dokonalé pro dietu a já se musím hodit do formy. Rozhodně je ale budu pěstovat venku, na svilušky nemám nervy.
Ty vole, že dieta, do formy…už tak nevím, co ty by jsi se bála koronaviru, dle tvého stravování už jsi i tak nesmrtelná a to k tomu nula nula nic-chceš jíst ještě okurky? Tom se stavil předevčírem hladový v masně. Přijdu večer domů se psem, na stole stojí grilované koleno, v ledničce tlačenka a kus masa :-)))) Jsem se mu smála, jestli se rozhodl s covid bojovat pořádným žvancem 😉 🙂
Na dietu se vyprdni, jez co Ti chutná. Znám tady taky jednu co furt držela dietu, samé klíčky a máčené šupky, a pak ji srazilo auto, bo ji řídič přehlédl za tyčkou od dopravní zančky ;-))))
Organismus je potřeba pořádně vyhladovět, teprve pak si tělo začne všímat všelijakých zdravotních nedostatků. Nějak se mi to nedaří, včera jsem sežrala tatranku a mám z toho depku. Kdybych ji snědla radostně, tak by to bylo v pořádku. Potřebovala bych zavřít na nějakou dobu do tibetského kláštera, ale museli by tam být hezcí mniši 🙂
Tatranku 🙂 🙂 🙂 Proč depku, však jsi to udělala správně, žádné miňonky! 😉 🙂
Ráno soplilo trochu, teď se vcelku vyjasnilo, ale je zima, fučí nechutný severák. Asi se venku nepředřu 😉
Tady krásně svítí sluníčko, sestra mi dopuručuje, ať se odtud nehnu minimálně měsíc, že jsem se svýma dodělanýma plícema u covida první na řadě. V Tatrách je úplně prázdno, sem tam člověk, prázdné restaurace i bary. Jenže co moje rostlinstvo? Doufám, že mi ten vítr nemlátí s dveřma od skleníku, blbě jsem je zabezpečila. Ty zbylé tatranky Ti dovezu.
Tatranky sněz, už jen to by mi chybělo 😉 Mě do rána vítr obrátil to jedno okno na pařeništi(pořád to samé) takže ten lexan, či co to je, už se prakticky z profilu vylomil a nějak to pohlo i s celým rohem, takže se vylomila trochu i bočnice. Tak nějak sem to sklepla k sobě, jak dlouho to držet bude netuším. Ale vichr není, velický standart 😉
Au, au, au
evidujem online záhradu, vďaka. Dnes sa mi podarilo rozkopnut moje namacane semienka v lignohuminate- ja do foriem z mraznicky na ľad dávam namáčať semienka na 12-24 hod (podľa návalu inej roboty aj 3 hod alebo aj nad 24 hod). Pod tou formou mám dlhý pásik papiera, kde mám napísané v ktorom bunkri , čo pláve. Zazvonil mobil, drnčí furt a už mám nervy (som v karanténe, bola som v IT, som na home office), no nevyliala som semienka na zem?
Každý rok vytropim nejaku blbosť a pomiesam sorty. Minulý rok mi chcela dcera pomocť, prenášala sadbovače s rastlinami, no nepotkla sa a nevysypala na zem? Potom som pri polievani sadbovačov ponad stacionárny bicykel stratila rovnovahu,spadla som riťou do stredu celého môjho rastlinstva. Na záver – na veľké kvetináče už v máji-juni na von som nalepila papierové lepky s nadpismi odrôd a odišli sme na krátku turistiku do Tatier, vrátim sa a lepky zožrali mravce. .. no neviem ešte vychytať tie muchy.
Inak namačate semena do lignohuminatu či nie? Je lepší ten koreňový systém? Fakt je, že po namočení na dlhšie ako 10-12 hod mi vyklicia už o 2-3 dní. Ale možno stačí voda.
Dávajte pozor na ten sprostý virus záhradkári moji šikovní, je hnusne virulentný, nie až tak nebezpečný, čo sa týka prežitia, ak nie ste riziková skupina, ale nákazlivosť má ohromnú a skomplikuje vám život. Držte sa a ďakujem za Vaše vzácne rady
Katkoš
Katka, ja semienka nemáčam, rizikovú skupinu dezinfikujem na chvíľu zriedeným savom, alebo roztokom hypermangánu. Vysievam na povrch vlhkého výsevného substrátu navlhčím rozprašovačom, nadokryjem , po2-3 dňoch, keď sa objavia klíčky , dosypem asi pol cm zeminy, nasledujúci deň sú už vonku. Takto vidím aj klíčivosť semienok. Odrody označujem na papierovú izolepku( používanú pri maľovaní na oblepovanie stien), dobre sa prilepuje, cez ňu ešte pretlepím priesvitnou izolepkou – takto sa dajú prelepovať názvy postupne dobre aj na ďalší väčší kvetináč.
Nehody sa stávajú, predvčerom mi Daisy, keď som vonky striekala broskyne vyskočila na okno a prevrhla krásne prepikírované sadeničky, takže sa mi tiež pomiešali druhy, našťastie sa nezlámali. Pred 2 týždňami som si zase sama prevhla čerstvo vzídené , niektoré sa mi zlomili, takže budem niečo dosievať.
Časť rajčín už viac rokov vysádzam po 2 ks, najmä cherry a pestované v kvetináčoch, ale skúšala som aj bifteky, pre spústu druhov tento rok to asi tiež bude vonku väčšina, len bude viac starosti s vylamovaním vlkov.
Epidemie a pandemie mám dokonale nastudované, molekulární biologie a biochemie jsou mým obrovským koníčkem, takže vím, že vakcína se nakonec najde, ale bude to stát ještě spoustu životů. Virulentní je ten zmetek fakt hnusně, bohužel lidi se chovají nezodpovědně. Každá firma musí mít krizový plán pro podobné situace, ale náš stát nikoli, je vidět, že si vůbec neví rady.
S těmi jmenovkami mám podobný problém, vyseji semena do 24 místného sadbovače a neoznačím si jedničku, při přesazování jsem si čísla napsala na květináče voděodolnou fixou a stejně se všecha smazala. Kdysi jsem vysypala celou misku s rostlinkama a měla jsem z toho ruský guláš. Nakonec se mi vždy podařilo odrůdy identifikovat. Kéž bychom měli jen takovéto problémy. Já bohužel riziková skupina jsem.
K namáčení semen. Já semena nikdy do ničeho nenamáčím, ne že bych to považovala za zbytečné, ale určitě bych dopadla jako Katka a měla bych směsku. Na vyklíčení nijak nespěchám. Namáčela bych je ne kvůli rychlejšímu vyklíčení, ale kvůli desinfekci a podpoře odolnosti vůči chorobám a na to je ideální právě chitosan.
Áno děvčata, tyhle věci se mi běžne stávají…a to sem si právě myslela, že jen mě, že jen já jsem takové kopyto. Nesu přepikýrované kelímky na tácku do patra, loktem si otevírám dveře, tácek nahnu a je to vysypané všechno na kopě 🙂 Ještě, že já ty odrůdy nijak neřeším 🙂
Ještě sem dám jen pikošku mimo mísu trochu: v noci nám nějaký šohaj na motorce projel plotem do zahrady. Kdyby se nepřišel sám ráno přihlásit nevím, kdy bych na to přišla, možná až by pes chodil po ulici, protože to, že tam chybí to rohové plotové pole, nebylo proti keřům vůbec vidět 🙂 A kdyby se blbec zabil o ten strom, co taktak minul, tak ho v těch keřích najdem, až bude smrdět 🙁
Katkos
pre Konvalinku: dakujem pekne, po tyzdnovom strese a depresii a po asi fakt dlhej dobe vseobecne som sa smiala tak hlucne, dlho a schuti, az v mihu pribehol moj muz aj dcera, co sa deje.
tak vdaka za skvely humor. Idem zase tajne nakrmit psa ku susedom, zavija – je to Husky a kazdy na neho dlabe, tak sa mu snazim robit radost kolieskami klobasy. Za odmenu dostanem predlhy lizanec na dlan.