12. leden 2020

Jsem mrtvá ! V tuto dobu mám dlouhé odpolední směny až do zavíračky a to, co jsem zažila v pátek bylo k nepřežití. V pátek dostali lidé výplaty, důchody a stravenky. Moje dlouholeté zkušenosti s maloobchodem mi říkaly, že to bude sakra hustý. Bohužel dámy, které plánují směny, nezapojily svoji inteligenci a intuici, pokud tedy vubec nějakou disponují, a naplánovaly nedostatečný počet pokladních. Takové fronty jsem ještě nikdy nezažila a po čtyřech hodinách jsem propadla naprosté beznaději, depresi, frustraci, byla jsem vytočená na nejvyšší obrátky a v duchu, možná dokonce polohlasně jsem nadávala a to hodně výživně. Měla jsem nezvladatelnou chuť vytrhnout kasu, mrsknout s ní o zem a zašlapat do podlahy. O přestávce jsem, já kliďas, vletěla jako uragán do kanceláře manažerky a udělala jsem cirkus, ať mně klidně vyhodí. Za nastálou situaci se mi omluvila.

Chytla jsem nějakou melancholickou náladu a zavzpomínala na svoje rajčatové začátky. Rajčata u nás pěstoval vždy výhradně manžel. Zakoupil sáček se seminky odrůdy Start F1, předpěstoval přísadu a úrodu pak obdivovali kolemjdoucí. Mně zahrada nezajímala. Člověk v sobě zahradnický potenciál neobjeví, dokud nemá vlastní vhodný prostor, i kdyby to měl být jen skromný okenní truhlík. Já jsem ten prostor při náhodné procházce po zahradě najednou objevila.  V roce 2014 jsem si poprvé všimla, že kromě odrůdy Start existují ještě jiné možnosti a pořídila jsem si Scatolone, Corianne a Stupické skleníkové. V současné době je pěstování rajčat moje největší hobby a uspokojuje můj vědecký absťák. U pokladny věda nemá místo.