22. prosinec 2019

Mám volný den a vážně dumám nad tím, zda mi v tuhle hektickou dobu není lépe v práci. Tam nemusím řešit nic složitého a dostanu zaplaceno, dokonce mně občas někdo i pochválí. Doma nevím, co dělat dříve, mám dodělávat objednané cukroví- jsem ve skluzu, mám uklízet – doma binec, mám vařit nějaký oběd – dostavili se první příbuzní. Venku svítí sluníčko, je teplo a nic nepřipomíná čas vánoční. Možná jen luxusní vánočka z francouzské pekárny, kterou dovezla dcera, obyčejná česká by neobstála. Na cenu miniaturního obsahu sáčků z Il Profumo Della Francesca jsem se pro jistotu ani neptala. Po kom tohle dítě je ?

Při utírání prachu na policích s knihami, které mi zabere spoustu času, neboť občas některou knihu otevřu a to je pak veliké zdržení, mě napadlo, že bez patřičné motivace nenahodím to správné pracovní tempo a tak jsem sáhla po Keltském dědictví, které mi do knihovny tematicky docela pasuje. Navíc jsem nevyspaná, celou noc mě pevně objímal vnouček, už jsem si nějak odvykla. Už vím naprosto přesně, o jaký dárek si napíšu Ježíškovi příští rok – bude to voucher na předvánoční úklid celého domu. Knížky si pak v ušetřeném čase a s nervovou soustavou v pořádku klidně koupím sama.

8 thoughts on “22. prosinec 2019”

  1. Ahoj,
    včera celý den prochcalo, takže jsme skončili u růžového vína z Rakvic, které má čest honosit se mým příjmením. Dnes to vypadalo na slunce, a já měl dokonce snahu pustit se do nějakého úklidu, ale převrhnutý květináč s rostlinou ananasu při stěhování muškátů do skleníku mne velmi rychle “uklidnil”, takže jsem zatopil v krbovkách, sedl na kamnape a otevřel si Heinekena. Odnosil jsem do skleníku sazenice fíkovníků a prdím na to…
    Na svých stránkách jsem se pustil do psaní o pobytu v Africe, ale taky se mi do toho zrovna moc nechce.

  2. Tohle období by mělo být klidné a pohodové a ono není, konzum světem vládne a já hodlám pro příští rok vyhlásit nástup minimalismu, syn už s tím začal a zbavuje se všech nepotřebných a přebytečných věcí, dcera, která se letos stěhovala, vyhodila ze starého bytu skoro všechno.
    Já bych si to pivko nejraději vypila v křesílku ve skleníku, u nás slunce svítí, ale copak můžu ? Rodina se vydala na výlet a budou mít hlad. Zítra už opět musím do práce a jedu až do konce roku.

    Člověče já si vůbec na tvoje příjmení nevzpomínám 🙂

    https://m3f1.webnode.cz/news/posledni-vikend-pre-vanocemi/

    Pro čtenáře, kteří nenavštěvují Tvoje webovky přikládám odkaz.

  3. Nejenže není klidné a pohodové (jeden pohodový večer nemůže vykoupit předchozí blázinec), já ho navíc vysloveně nesnáším, a čím dříve se v krámech hrají koledy a objevují se vánoční krámy, tím více ho nesnášet budu.

  4. No tak prší! Ber to pozitivně, stromečky dostanou potřebnou vláhu, řeky si doplní stav a já potřebuji dešťovou vodu na praní. Mates nemohl včera usnout, tak jsem mu poradila, ať myslí na něco hezkého, shodli jsme se na štěňátku. Takže mysli na něco hezkého ! Já myslím na svůj nový úžasný skleník a to ostatní nelze publikovat 🙂

  5. Stromečky jsou již poškozovány klejotokem a toto sraní řeky určitě nenaplní, takže to pozitivně brát nemohu. Myslet sice na něco hezkého mohu, ale jen do doby než se podívám z okna … ;-(

  6. Mirku, už jsem si říkala, jestli jste tam nezůstali 😉 Teda já třeba vůbec nechápu, co vám na tom dešti vadí? Já zase naopak nemám ráda, když na štědrý den praží slunko jak na jaře(i když možná, že i to ještě bude) Takhle je alespoň zimně sychravo 😉 A vzhledem k tomu deficitu vláhy u nás, který mne totálně děsil, jsem z deště až nadšená.

    Hezké svátky přeju všem 🙂

  7. Déšť jako takový snad ani ne, ale to co ho provází. V tomto konkrétním případě pracovní volno. Celý týden se honím, přijde volno a dva dny v kuse …..
    Vybavil jsem si jednu příhodu s deštěm na Zanzibaru. Půjčili jsme si kola, abychom navštívili resort, ve kterém jsem byl ubytován v lednu. Vyrazili jsme a manželka si uvědomila, že není namazána krémem na opalování. Jelikož slunce tam má sílu, tak jsme se zastavili v jednom obchodě a koupili krém. Napatlal jsem ji a pokračovali jsme v jízdě. Asi za deset minut se zatáhlo a přišel tropický liják, takže jsme se museli schovat pod plechovou stříšku. Asi po hodině liják téměř přestal a my vyrazili zpět. Celý náš výlet trval asi dvě hodiny, z toho hodinu jsme stáli pod stříškou a čtvrt nakupovali. Vyplázl jsem 20 dolarů za kola ale v bazénu bylo po návratu skvěle a teplo. Další slejvák nás chytil na loďce na otevřeném moři při výpravě za delfíny. Tady už se nedalo nikam schovat, jen se vysléct do plavek. Než jsme přijeli zpět na břeh, tak už zase pálilo slunce.

    Hezké svátky všem příznivcům.
    M.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *