Dnes začíná listopad, můj rodný a oblíbený měsíc, který má jen jednu drobnou chybu, přibude mi vždy jeden křížek k mému již docela bohatému kontu. Začal nádherným slunečným dnem, je sice kosa a fouká ledový vítr, ale pokud se člověk správně obleče a umístí si lehátko na sluníčko, pak se dá docela příjemně přemýšlet a popíjet kafe, sice ledové, ale já horkou kávu stejně nemusím. Na nic jiného se dnes asi nezmůžu.
Matyáše odvolaly sportovní a školní povinnosti zpět do hlavního města a právě jeho zásluhou byly poslední říjnové dny skvělé. Vědecky mi vysvětlil nějaké nejasnosti, které mně už delší dobu trápily, několikrát mně ohromně rozesmál a hlavně fyzicky zničil. Vždy mně potěší jeho už tradiční věta na rozloučenou: “ Ale jsme si to zase užili babičko, co?“ Prohrála jsem ve fotbale, basketu i dominu. Musím potrénovat. Mírně jsem se nachladila na Marsu, ale chápu, že pokud umělce navštíví múza, je potřeba ihned usednout ke klavíru a tvořit.
Pokud moje zmučené tělo ve světlých chvilkách dovolí, vytrhnu nějakou rostlinu rajčete a pečlivě zkoumám kořeny. Můj nápad pěstovat rajčata v kyblíkách s uříznutým dnem byl geniální, kořenový systém těchto jedinců je mnohem bohatší, silnější a kořeny sahají hodně hluboko. Tahala jsem kyblík jak dědeček s babičkou velkou řepu. Běžně vysazené rostliny šly vytáhnout lehce a kořeny byly mnohem tenčí a rozprostřené pod povrchem. Zálivková voda do kyblíku rychle steče do hloubky a kořeny si ji musí najít, zalévání je mnohem úspornější. Letos tento systém zvolila taky Eva a myslím si , že byla rovněž spokojená. Budu tímto způsobe pěstovat mnohem více kusů, třeba i na běžném záhoně. Na jaře, kdy kořeny potřebují teplo se kyblík krásně zahřeje a v létě už jsou dlouhé kořeny hodně hluboko a v chladu. Dokonalé!
Postupně už připravuji vyvýšené záhony, zatím do nich sypu organický odpad z kuchyně, následovat bude ovčí hnůj, posečená tráva a listí.
V čiastočne zapustených kvetináčoch a plastových valcoch som pestovala rajčiny aj minulé roky, ale vždy len 4-5 koreňov, rastlinám sa darilo evidentne lepšie, bolo mi však vždy ľúto odrezávať celé dná, tento rok som to však urobila asi u 15 rastlín, na budúci rok zase zvýšim počet takto upravených plastových nádob a po jarných mrazoch vysadím s nádobami na záhon aj všetky rastliny dotiaľ pestované pod strieškou vo dvore, aby som nemusela toľko polievať. Maglia Rosa mi napr. plodila túto sezónu zapustená v nádobe bez dna od konca marca do začiatku októbra, tj. vyše 6 mesiacov a ako bonus sa plody neváľali po zemi.