Prší a je zima, sezóna na zahradě končí a mě naskakuje vyrážka pokaždé, kdykoli jen pomyslím na likvidační a uklízecí práce. Je potřeba se nějak motivovat a následně odměnit. Pro mně to znamená navštívit dobře zásobené knihkupectví a koupit si nějakou knížku. Jenže! Novinek je spousta a za mizerný alberťácký plat jich moc nepořídím, navíc moje knihovny praskají ve švech a knihy musím ukládat do dvou řad a to je pro vnitřní exempláře diskriminační. Mám prostě na svoje koníčky málo místa a to jak venku na zahradě tak i doma na policích. S těžkým srdcem jsem si vybrala jen knihu jedinou a to Páté evangelium, která pojednává o mimořádné výstavě ve Vatikánu, jež má vrhnout nové světlo na původ a především pravost slavného Turinského plátna a samozřejmě nechybí kriminální zápletka. Miluju takové knihy, ve kterých je na pozadí historických událostí rozvíjen napínavý příběh.
Radost ze života se mi pokouší zmařit nějaký hnusný a zarputilý chřipkový virus, takže jsem zrušila směny a pokusím se nad ním zvítězit konzumací spousty vitamínů, popíjením zázvorového čaje s medem a kapkou slivovice, poleháváním a čtením. Občas se kouknu z okna, jestli se náhodou citrusy samy nepřesunuly do skleníku, odplozené rostliny v nádobách a na záhonech nedoskákaly do kompostu a spadlé plody asiminy nedokoulely do košíku v kuchyni.