5. září 2019

Vydala jsem se ráno k maliništi, zda by se nenašlo pár malin ke snídani a byla jsem velmi příjemně překvapená. Maliník Pokusa je obsypán spoustou velikých šťavnatých malin, které chutnají přimo nadpozemsky. Ani zdaleka jsem s takovou druhou úrodou nepočítala vzhledem k velikému suchu, ale porost je velmi neudržovaně hustý a patrně díky tomu si dokázal nějakou vláhu podržet. Nacpala jsem se přímo u keříků a pak mne napadlo nechat něco i na vyfocení. Maliny se letos překonávají v plodnosti, nejprve excelovala odrůda Glen Ample a nyní ona Pokusa. Ještě nikdy jsme neměli tak obrovskou úrodu malin, jako letos. Jaká škoda, že na ně není více prostoru. Včera mi chodily přes kasu maliny za 45 kč a to 125g, prostě dnes jsem královsky posnídala, zhruba tak za dvě stovky.

Pěstování stáleplodících jahod v nádobách není dobrý nápad pro období sucha. Už jsem v sobě nenašla dostatek energie na to, abych zvládla i jejich pravidelnou zálivku, takže spousta keříků uschla. Nejlépe se daří odrůdě Albion, která je vysazená v bílých nádobách po primalexu a tolik nevysychala i díky velkému objemu zeminy. V současnosti má nasazeno spoustu zelených plodů a já je hodlám umístit do skleníku, až vypakuji zbytky po melounech a kiwano. Krásné jsou jahody Portola, které byly po ruce a nějaká voda se pro ně vždy našla. Nenápadnou popelkou je odrůda Anabel, ale plodí svědomitě a jahůdky mají skvělou chuť. Snad ještě nějaké keříky probudím k životu, ale nechala jsem pro jistotu nějaké šlahouny pro zakořenění.

K jahodníkům na záhonech se budu muset prosekat mačetou, tak jsou zarostlé, ale zase mají dostatek vláhy, bo jsou ve stínu vysokého plevele.

Na fotky si musíme počkat, můj mobil opět nespolupracuje s počítačem.

Už si  to ten zmetek rozmyslel, jen jsem začala na internetu hledat nový mobil.