17. srpen 2019

Jsem docela ranní ptáče a tak už jsem vyrobila několik sklenic loupaných rajčat ve šťávě. Dcera má právě takto upravených rajčat velikou spotřebu, ale vždy hudruje, že jsou moc sladká, cukr samozřejmě nepřidávám a ubrat jej nedokážu. K tomu účelu jsem rehabilitovala zatracenou odrůdu Aranca, velikost jejichž plodů je naprosto ideální a její sterilní chuť alespoň zředí sladkost šťávy z masitých rajčat. Aranca má tedy šanci stát se členem mého rajčatového portfolia.

Včera to na okamžik vypadalo, že by mohlo sprchnout, demonstrativně dokonce spadlo pár kapek a z dálky byly slyšet hromy, ale nic. Rána už začínají být poněkud chladná, ale to mi nevadí, při plně otevřeném okně se dá dokonce spát. Sluníčko už se snaží a bude opět parádní hic. Už jsem byla nucena požádat kamaráda, aby ve dnech mé nepřítomnosti zaskočil a zalil alespoň rostliny na dvoře. Po návratu z dovolené bych totiž pohled na uschlé rostlinstvo asi dlouho nerozchodila.

Vašek se ptal, jaká odrůda rajčete mně ještě nikdy nezklamala a já jsem ani nemusela dlouho přemýšlet, je to Corazon. Tohle francouzské rajče má krásný tvar, velmi bohatě plodí a dokonale chutná.

Z mrňavého tenkého proutku mi v textilním květináči vyrostl nádherný exemplář fíkovníku Morena. Do dneška byl umístěný venku, ale v rámci úprav v interiéru skleníku, jsem jej šoupla tam, ať v klidu dozraje a není mu v noci zima.