7. červenec 2019

Dnes je ráno lehce zatažené, velmi teplé a ani kapka rosy. Nádherně kvetou Třapatky a začíná Komule, jenže motýli nikde. Loni se o  lukrativní zdroje nektaru přetahovaly nejrůznější babočky, okáči, modrásci, žluťásci a spousta otakárků. Letos je to nějaké slabé, radost mi udělala jen Babočka síťovaná, která ve své krásné tmavé variantě házela fialové odlesky u mého hmyzího hotelu a snažila se napít z minijezírka, ovšem neposeděla, takže fotku nemám. Zřejmě je na vině chladný květen a musím počkat, až se vylíhnou nové generace motýlů.

Cukrové melouny ve skleníku, které jsem kritizovala za laxní přístup k tvorbě plodů, si daly říct a nasadily spoustu melounků. Protože jsem měla pocit, že můj krásný a největší z vertikálně pěstovaných vodních melounů nepřibývá na objemu, udělala jsem si na provázku dva uzlíky a měřím obvod plodu, ač to tak nevypadá, každý den je vážně větší. Jsem možná divná, ale mě to zajímá.

Lehce, nikoli moji vinou, ale nějak záhadně se mi zamotaly jmenovky u cherry odrůd, takže u rajčete, o kterém jsem byla přesvědčená, že je to Kotja, se objevily tmavé plody. Bude to tedy odrůda Djukre nebo Ducre od firmy Partner. Postupně ty pomíchané odrůdy identifikuji. Nádherné je masité bulharské srdce Momini Salzi – Dívčí slzy.

Radost mi dělá perla mezi mými exotickými rostlinami Asimina, nasadila spoustu plodů, které rychle nabývají na velikosti a já se snažím pečlivě zalévat.