26. červenec 2019

Sklidila jsem krásné veliké srdce Afrikan Vining, na nejspodnějším vijanu byla pouze dvě, ovšem povedla se. Obě vážila kolem 350g a já jsem měla obavy, že se uvaří. Náš skvělý, úrodný, srdím vonící a dokonale chráněný dvůr se v tomto počasí mění na peklo, ze kterého není pro rostlinstvo úniku. Některé mobilní jedince jsem uklidila k východní zdi, ovšem rajčata mají smůlu. Slunce už mi popálilo veliké plody odrůdy Black Prince, které bohužel nejsou chráněny listy a to já listy zásadně nestříhám, naopak nechávám ze zálistků dorůstat nové. Rovněž mě děsí pohled přes plot na rostliny rajčat sousedky, která je patrně na dovolené. Rajčata jsou do dvou třetin výšky žlutá a plíseň už v záloze číhá na vhodné podmínky. Sousedku to ovšem trápí pramálo, listy má ve zvyku stejně všechny zlikvidovat a ponechá pouze štětku na vrcholu.

Ze skleníku už jsem vyhodila kompletně žluté okurky, ale nějaká úroda na nich byla a já jsem si pochutnala. Cukrové melouny jsou utlačované šíleně rostoucím kiwanem a já jsem na něm náhodou objevila malý plod, ale těch kilometrů zeleně, které kvůli němu rostlina vyprodukovala mi připadá hodně neekonomické, ale má celý skleník k dispozici. Na podzim hodlám ve skleníku půdu důkladně porýt, řádně vyhnojit a namulčovat. Pečlivě pak naplánuji případnou výsadbu.

Ráno jsem si na cestu do práce přibalila misku cherry rajčátek, byl to mix rozličných odrůd a já jsem měla spoustu času si je vychutnat. Zobala jsem celou cestu a jsem mile překvapená jejich velmi sladkou chutí. Že by to bylo tím draslíkem z banánových slupek? Draslík je vůbec pro rajčata velmi důležitý prvek.

5 thoughts on “26. červenec 2019”

  1. Jani, když si představím váš dvůr jediné, co mne napadá: nešel by zasíťovat? Taková nějaká ta síť, buďto na hřiště(aby nelítaly míčky třeba) nebo ještě jemnější, jako se síťujou stromy v sadech, proti ptákům a kroupám třeba? Jen aby to trochu ten žár umírnilo. Vím, plocha je to velká, co do výdajů teda:( ale zase by to asi šlo nějak uchytit, protože od domu k domu.

  2. Už v současné době mám problém s tím, že můj koníček okupuje na dvoře spoustu místa, a kdybych ještě přišla s nějakou sítí, byla bych považovaná za blázna. Trochu se tady pozapomíná na skutečnost, že výsledkem mého počínání je, že máme celé léto co jíst. Nevděk světem vládne !

    1. Taky jsem mel obavy o prezravani rajcatek, a tak jsem je jiz nenechal dozravat ve vijanech, ale zacal prubezne sklizet. Muj “problem” po pouhopouhem tydnu slunecneho leta opet poresila voda. Nejsem sice doma, ale staci se podivat na kamery a radar, a opet prsi a prset ma.

      1. U nás je vody nedostatek ( konvalinka potvrdí) a je to vidět na řece, jejíž hladina nedosahuje ani zdaleka prvního stupně našich schodů. Na záhoncích, které nejsou kvůli nedostatku materiálu dostatečně namulčované, jsou praskliny a postihlo to hlavně jahody, na jejichž zalévání už nemám kapacitu Snažím se je alespoň občas trochu pokropit, aby zakořenily odnože. Já to letošní jaro ani léto nějak nechápu. Je ale fakt, že v tom suchu se u nás nešíří žádné houbové choroby, listy žloutnou jen z nedostatku vláhy.

        1. Paradoxně je u nás taky vody málo, té v řece i té v zemi, neustále je ale nadbytek vody mezi “nebem a zemí”. Pendluje několikrát denně nahoru a dolů, proto je všude kolem a na všem spousta chorob.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *