Tak jsem dnes už neodolala a sklidila několik zelených fazolových lusků, mám na ně velkou chuť a tak budou součástí mého oběda. Letos mi všechno připomíná uzeniny, nakládačky vypadají jako mini špekáčky, malé salátovk y jako moravské klobásky a první cuketa zase vypadá jako špekáček hodně obézní. Jestli mi můj v současnosti velmi asketicky živený organismus nechce naznačit, že bych si nějakou klobásu měla koupit a pěkně s hořčicí a krajícem bílého pšeničného chleba připravit k večeři. Děsivá představa ! Hlavně ten chleba !
Celý skleník jsem opět vystříkala, tentokrát zbytkem v postřikovači, kterým manžel ošetřoval vinohrad a jeho součástí byla jedlá soda, dehtové mýdlo a jód. Vypadá to, že svilušky už se začínají mírně ošívat. Krásně a intenzívně nabývají na hmotnosti cukrové melounky, ale jen ty z vybraných semínek, ušlechtilé a hybridní odrůdy se zatím jen rozpačitě rozhlížejí.
Trochu mě zneklidňuje průběh letošního počasí, které prochází od jednoho extrému k dalšímu. Domnívám se, že se letos rajčata rozhodně neobejdou bez chorob. Rostliny jsou v permanentním stresu a to se bez následků určitě neobejde. Obávám se hlavně nekrózy plodů, se kterou se obtížně bojuje a dokáže zlikvidovat velké procento úrody. Letos nebudu vážit úrodu, nemá to cenu, nemělo by to žádný statistický význam, první vijany zakrněly, na dalších plody opadly a i když se ten deficit nyní snaží rajčata dohnat, tak jim nepřejí podmínky. Zatím je sice vše OK, ale jsem ve střehu a rostliny se snažím morálně podpořit.
Mám pytlík zeleniny(tři salátovky, kedlubny a hlávku salátu dubáčku) Tchýně mi to pověsila na branku:)) Já se své jestli vůbec, tak brzy nedočkám:( Ani to nebudu popisovat, všechno trpí. Skleník – jak popisuješ tu anabázi, nevím, co už tam všechno máš a jestli to snese, ale moje máma léta zalévá skleník tak, že tam má uprostřed postavený takový ten rozstřikovač, co stříká kolem sebe kolo do všech stran i do stropu a vždycky to ráno pustí na nějakou dobu. To stříká v podstatě na skla skleníku a voda stéká a skapává všude kolem, je to tam jak v deštném pralese. Vůbec tak se sviluškama, či molicema ve skleníku nemívá problém a na mšice tam má každoročně pár aksamitnků.
Mne rajčiny v skleníku zatiaľ prosperujú napriek horúčavám, majú krásne nahodených plodov, najmä Tutti Frutti a Santa Orange, Samozrejme aj Startky a Bejbina. Prekonávajú sa aj Stupické, ktorým som musela pred 3 týždňami drasticky ukončiť rast do výšky. 42 Days už musím koncom týždňa vyhodiť, ako determinantné dozrievajú všetky plody temer naraz, taksi myslím, že ten názov bude skorej vystihovať dobu zberu, ako DTM.
Dnes okolo obeda som vošla do skleníka popotriasať rajčinami pre lepšie opelenie, bolo tam 45 stupňov, divočina ako v pralese, budem musieť trocha olámať listy a skontrolovať zase zálistky, aby som sa vôbec mohla predrať po chodníčkoch. Ale to až večer okolo ôsmej večer , už od piatej tam našťastie nesvieti slnko. Zo škodcov mi tam pred 2 týždňami začali trocha poletovať molice, tak som zavesila žlté lepové pásy- až 9 kusov a tie to držia zatiať pod kontrolou. Neviem dokedy, lebo sa objavili aj vonku a toľko dosiek nemám , aby sa to dalo ukočírovať aj vonku a tam sa im páči na viacerých druhoch tieto horúčavy a sucho im vyhovuje. Postreky na ne nemajú- a sú aj zbytočné, lebo je to veľmi mobilný škodca. Nezdecimuje síce samotnú úrodu ale prenáša cicaním rôzne hubové a bakterálne choroby.
Zrenie sa v skleníku sa perfektne rozbieha, oberám každý druhý deň. Doteraz za jún som obrala 15 kg. Rastliny vyzerajú zdravo, na niektorých listoch sa mi objavili náznaky Cladosporium- černe, čo je v skleníkoch bežné, musím prekontrolovať a podozrivé listy zlikvidovať- proti tomuto druhu huby nestriekavam, možno ale zajtra skúsim preventívne acidko vo vode, s pár kvapkami Joxu- jód nemám a postriekam aj vonku. Na listy na záhonoch som už urobila jeden postrek Wuxalom proti suchej hnilobe. Škoda, že nejde pridať nejaké foto.
Pošli mi fotky na mail a já je zveřejním.
Zdravím
Až Vám porostou na stromech jitrnice a v tom Vašem potoce poteče pivo tak se stavím. 😀
Zdraví
Uda, Dařbuján.
P.S. Jednou za čas je maso nutnost, bez masa by jsme byli pořád opice, potvrzeno vědci.
Jitrnice koupím, piva mám dostatek, tomu se nebráním, takže se těším na návštěvu. Jednou za čas si to maso samozřejmě dám taky, třeba rybu, nebo nějaké hodně kvalitní kuře, rozhodně ne ty nafialovělé mrtvolky za pár kaček, ze kterých ty urychlovací hormony přímo vyskakují.
Ostatně zvu na návštěvu všechny, kterým by přírodní ráz naší zahrady, kde má svoje místo i plevel a sem tam nějaký nepořádek, nezpůsobil vyrážku.
Dík za pozvání, jenom vtípek.
Uda