Dnes jsem seděla v práci jako na trní a proklínala všechny zákazníky, kteří nezbytně nutně potřebují nakupovat zrovna v neděli. Z oken bylo vidět krásné slunečné počasí a já jsem spěchala domů, abych vysadila rajčata, která jsem včera vysadit nestihla. V Hradišti krásně slunečno, u nás tma a taková průtrž mračen, že to nebraly stěrače. Všude bahno a já naštvaná. Tak jsem vzala kyblíky s uříznutým dnem, nabrala kompost, který sídlí pod hustými větvemi jehličnanů a nebyl tak mokrý a vysadila kolem plotu cherry rajčata. Je pozoruhodné, že právě tyto rostliny, na kterých mi letos velmi záleží a já jsem je schovala před nepřízní počasí do prázdného zimoviště citrusů, se za tuto péči odvděčily nějakými nepěknými skvrnami na spodních listech. Rostliny venku nechráněné jsou čisté.
Protože mnou zakoupené mléko nemá v úmyslu v nejbližší době zkysnout a výroba syrovátky se odkládá na neurčito, koupila jsem dnes kefír. Je potřeba co nejdříve rajčata postříkat, neboť předpověď počasí je hodně mokrá. Navíc ty nevzhledné skvrny na cherry listech! Tak jsem vyrobila roztok a rajčata dostala bílý kefírový nádech. Jako smáčedlo jsem použila malinko dehtového mýdla. Prý se nemá na rajčata používat, ale ta kapka jim může jen prospět.
Miluju velké tmavé fazole zvané u nás na severu becoky. Vysadila jsem je do záhonku u psího kotce, který měly zamluvené okurky, ale svítí tam slunce až odpoledne a to mi příjde pro okurky málo, fazolím to snad bude stačit a kotec ozdobí krásnými červenými květy.
Jak jsem tak pobíhala po zahradě s postřikovačem na zádech, chodila kolem spousta lidí. Neříkali nic, ale předpokládám, že si mysleli “ Tak tahle nám bude něco vykládat o bio pěstování, už do těch rajčat pere chemii.“