Na fóru zahrada.cz byl pokus o diskusi na téma výnos rajčat. Něco málo k tomu přispěji. Vážím každé rajče, které sklidím. Nikdo se u nás neodváží utrhnout a sníst rajče přímo z rostliny. Dospělo to tak daleko, že mi manžel požaloval: „Tvoje matka si na zahradě utrhla rajče a klidně je snědla“. Domníval se zřejmě, že máti vynadám, ona se urazí, odjede a on se tak elegantně zbaví tchýně. Maminku jsem seřvala a ona si z toho vzala ponaučení, že si příště musí dávat větší pozor, aby ji nikdo neviděl. Neodjela!
Důvod k vážení jsem měla prostý – málo místa. Chtěla jsem výkonné rostliny, aby plodily co nejvíce a já nasytila celé příbuzenstvo. Ještě docela nedávno jsem o rajčatech věděla jen to, že jsou kulatá, červená a chutnají na chlebu s máslem. Za hranici mezi úspěchem a neúspěchem považuji 3kg plodů z rostliny. Je možné dosáhnout výrazně lepších výsledků, ale musí jít o hybridní rajčata, ta mají vysoký výnos v popisu práce. Pěstovala jsem Corianne F1 – nádherné, podlouhlé, masité a těžké rajče, které v dobrých podmínkách a pěstování na dva výhony dokázalo vyprodukovat 10kg z rostliny. Ovšem šlechtitelům se na cestě k dokonalosti u tohoto rajčete vytratila chuť.
V současné době dávám přednost heirloom odrůdám a přestože mi už nejde o rekordy, vážím a dělám si statistiku pořád, jen pro zajímavost. Chci rajčata krásná, zajímavá, zdravá, chuťově dokonalá a taky slušně produktivní. Snažím se vybírat semena z těch nejlepších plodů a vyšlechtit si tak jedince, kterým ideálně vyhovují moje podmínky. Toto provádím se San Marzanem a odrůdou Scatolone, které používám na sušení. Dosáhla bych jistě mnohem vyšších výnosů, kdybych svým rostlinkám poskytla více živin, hnojím velmi střídmě a to není dobře. Letos se polepším.