Rajčata už vegetují nějakou dobu venku a tento pobyt jim prospívá. Rostliny jsou krásné, silné a kvetou. Dnes s nima ovšem cloumá veliký vítr. Tak to nemám ráda. Uvazovaní rajčat není zrovna moje oblíbená disciplína.
Už čtvrtým rokem používám pro pěstování rostlin bílé nopové válce. Vypadají stále jako nové a rajčatům to v nich velmi sluší. Taky jsou stabilní a nepřevracejí se. Jen ta obrovská spotřeba substrátu je nepříjemná. Takže zeminu recykluji a míchám s čerstvým kvalitním kompostem. Má to nevýhodu v tom, že v kompostu se nachází spousta semínek rajčat, a já jich pak mám třeba v truhlíku dvojnásobek. V některých válcích zeminu ponechám, mimo sezónu z nich vytvářím minikompostéry. Je až překvapivé, jak žížaly a další prospěšná makro i mikro havěť dokáží nabídnuté menu nádherně zpracovat.
Rajčata jsem vysévala postupně, takže mám rostlinstvo už malými plody i semenáčky s několika pravými listy. Už jsem vyhodnotila, že by sazeničky potřebovaly nějaké živiny. Nacpala jsem do nádoby kopřivy, bršlici, listy pampelišky, několik banánových slupek slupek a hmotu nechala na sluníčku důkladně vykvasit. No je to tedy síla. Ředím v poměru 1:10. Teď už to pofrčí!