Hodně jsem si přála spatřit na vlastní oči čínskou měsíční můru Actias dubernardi. Senhat vajíčka bylo docela obtížné, nebývají momentálně v nabídce. Nakonec jsem uspěla. Než jsem pochopila, jaké podmínky housenky vyžadují, spousta jich uhynula. Jde o vysokohorský druh a letní horka nad 30°C se jim nelíbila vůbec. No několik jsem jich do cíle dovedla. Přikoupila jsem luxusní kukly z Kanady, aby v případě podařeného páření byly páry pokud možno nepříbuzné.
Stáli při mě všichni motýlí bohové a z osmi prvních kukel se vylíhly čtyři nádherné páry a obdarovaly mě za moji snahu a trpělivost spoustou vajíček. Nebývá to vůbec běžné. Jsem teď slavná a vajíčka jsem velmi výhodně prodala a to jsem, myslím si, nešroubovala cenu nikterak vysoko. Nechala jsem si jich 30 a housenky už se živí borovicí. Tato živná rostlina má tu výhodu, že lze tento nádherný druh chovat i během zimy.
Jsem okouzelná.
Bravo
Blahopřeji, nádhera…..
taky bych ty „luny“ rád zkusil, – i kvůli krmení, protože borovic tu máme kolem plno.
Držím palce ať se vše daří, rád si tu vždycky počtu co je nového. 🙂