Na tu část zahrady, která byla pod vodou se stále nedá vstoupit. Je zde mokro a nános bahna nepříjemně klouže. Moc mě to netrápí, nikam nespěchám a úklid plánuji až na jaro. Do fóliovníku, který s řekou přímo sousedí, se raději nedívám. Stejně s ním mám jiné plány. Přestěhuji ho jinam a na jeho místo umístím pavilon pro motýly. Je samozřejmé, že jsem se poučila a zdvihnu ho na piloty.
Nadšený z toho rybníku je ovšem náš obrovský fíkovník. Vychutnal si zřejmě každou kapku oné nečekané závlahy a na plodech je to vidět. Fíky jsou nádherné, veliké a hodně šťavnaté. Je jich letos opět slušná dávka. Stejnou rostlinu jsem kdysi věnovala manželovi do vinohradu a ona si dlouho zvykala na totální nedostatek vláhy. Kořeny už jsou zřejmě v dostatečné hloubce a stromek je nádherný a poprvé obsypaný fíky.
Velmi hmotné plody letos zdobí Asiminu. Ta totiž suchem netrpěla, manžel pod ni vyčerpal studnu. Banánů je opět hodně a já je nestíhám konzumovat. Pokud by měl někdo zájem, nechť se zastaví. Za něco vyměním 🙂
Přeji krásného dne,
jak já se těším, až za pár let ochutnám první Asiminu z mých nově zasazených stromků ze Spomyšle. Měnila bych za cokoliv, škoda, že nebydlím blíž. Ať se Vám daří.