Je neuvěřitelné sucho. K tomu včera foukal horký vítr a vše na zahradě důkladně vyfénoval. Pohled na zvadlé rostliny mi nedělá vůbec dobře. Voda v zásobnících došla a čerpadlo v řece už skoro nemá z čeho brát.
Koryto už opět připomíná spíše polní cestu a libují si volavky, divoké kačeny a jeden vznešený Čáp černý. Mají tu svoji potravu hezky koncentrovanou v tůňkách.
Před totální frustrací mě zachránil noční déšť. Doplnil zásobníky a osvěžil vše zelené. Začíná mě v těch neskutečných vedrech to zalévání fyzicky zmáhat. Všemu v nádobách je potřeba dodat vodu minimálně dvakrát denně. Asi to odnesou borůvky, na ty už moje energetická kapacita nestačí.
Tomely hromadně shazují plody. Nejprve stromky omrzly a teď trpí suchem. Budu se muset zamyslet a zvolit plodiny, kterým se daří na poušti.
Dávám k rostlinám do nádob hliněný květináč (na způsob nádoby olla, tu lze určitě také zakoupit a použít, květináč je lowcost varianta), na dno květináče korkovou zátku – zalévám do květináče plus trochu přeleji do nádob, případně i do podmisek. Funguje to dobře jsme jižní svah, větrná hůrka, když není nad 30 a šílené vichry, zalévám obden, jinak jednou denně.
Třeba by vám to také ulehčilo život 💗 kdybyste chtěla, pošlu fotografii.