Ještě docela nedávno jsem byla přesvědčená o tom, že motýli hlavně lítají, mají přece křídla a vídám je na zahradě.
Jenže moji krasavci většinu času pochodují a to především po síťované výplni dveří. Velmi soustředěně berou kousek po kousku a zkoumají, zda by se někde nenašla nějaká škvíra, kterou by mohli zdrhnout. Starou záclonu jsem použila do doby, než pořídím nějaká síťovaná dvířka. Mám ji upevněnou vším možným a to i kolíčky na prádlo. Pokud by hodně foukalo, tak musím zavřít dveře, to dělám pro jistotu na noc. Nakonec jsem se rozhodla pořídit zahradní pavilon s moskytiérou a tam jim udělám ráj.
Mám ze svých motýlků velikou radost a nosím jim kytky. Zachutnala jim komule a já musím pořídit ještě minimálně dvě. Na dvou talířích mají luxusní menu ve formě nahnilých rynglí. Jeden motýl je ale smutný, živí se ve své domovině kajmaními slzami. Nemáte někdo volného kajmana? Potřebuji si ho půjčit.
Dnes se mi vylíhnul obzvláště krásný exemplář, ale nehodlá roztáhnout křídla. Vystála jsem ve skleníku důlek a vypotila litr potu, abych ho vyfotila. Až jsem to vzdala, vymotala se ze sítě na dveřích, pečlivě za sebou zavřela, tak se ukázal v celé své kráse.