Rajčata v americkém plachtovém přístřešku pěstuji druhým rokem a konečně jsem pochopila, jak to tam funguje. Plachťák jsme montovali na jaře, stromoví kolem ještě nebylo kompletně olistěné a tak mi připadalo, že bude uvnitř světla dostatek. Ale zřejmě není a rostliny na tento stav zareagovaly. Bleskově vyrostly až ke stropu, kde shledaly podmínky býti ideálními. Já jsem neustále oplakávala padlé spodní vijany, ale rajčata měla plán. U stropu mi v tuto chvíli visí vijany přeplněné plody a rostliny se usmívají. Srdce Vater Rhein vyprodukovalo na jednom složeném květenství 15 plodů a já budu mít problém je nějak uvázat. Chovají se tak nejen rajčata, ale taky okurka tvoří plody až ve výšce zatímco její kolegyně ve skleníku už u země.
Krásně vypadá srdce Sgt. Pepper’s Yellow na dvoře. První vijan, který byl jalový, jsem ustřihla a na druhém jsem nechala jen tři plody. Jsou krásné, mají předpisový tvar, ale už teď hodně váží. Vijan jsem před zlomením zachránila v posledním okamžiku. Ve výšce očí, abych se prý nemusela ohýbat, tvoří rostliny spoustu srdíček a z toho mám radost. Ve foliovníku jsou srdíčka této nádherné odrůdy ve srovnání s venkovním záhonem zatím mnohem menší. Jsem zvědavá, jaký bude rozdíl ve vybarvení.