Po třech nechutně deštivých dnech to dnes začíná sluníčkem a tento stav by se mohl udržet alespoň do večera.
Neustále žasnu a nevěřícně kroutím hlavou nad tím, jak rostou rajčata zasazená na záhon. Ten nebyl na podzim nijak zvlášť upraven. Sklidilo se zelí a kapusta a to bylo vše. Sázela jsem do totálního bahna a to poměrně neduživé rostlinky utrápené v příliš malých nádobách. Zatím jsem nezalévala a ničím nehnojila. Rostliny vypadají dechberoucně, jako by na něčem „jely“. Jako by si něčeho šňuply. Závěr? Rajčatům stačí jen voda a to hodně 🙂 🙂
Milým překvapením je odrůda Kmicic ve skleníku. Jde o determinantní rajče s bramborovým listem. Zodpovědně tvoří plod z každého kvítku a to už byly ve skleníku hodně vysoké teploty. Plody mají přesně takový tvar, jaký se mi líbí a to především na sušení. Rostlina využila nezaplněného prostoru a už si zabrala kubík, zatím. Na listech se objevilo několik mšic, ale nadšené nijak nejsou. Uvažuji o tom, že dám odrůdě příští rok větší prostor na venkovním záhonu. Začíná se mi hodně líbit pěstování rajčat na mnohem více výhonů a tím pádem jednodušší uvazování. Nemusím vymýšlet žádné vysoké konstrukce. Začínám tuto metodu praktikovat i na klasických indeterminantech.