Přála jsem si vodu? Přála! Chtěla jsem jí tolik? Nechtěla! Zřejmě jsem při objednávce špatně umístila desetinnou čárku.
Naše poklidná téměř zahradní říčka se změnila v dravý veletok a bere sebou vše, co jí stojí v cetě. Těsně vedle plotu stojí můj foliovník, tak snad brzy pršet přestane.
Znovu jsem ráda tomu, že nestíhám a tak nemám venku vysazených moc rajčat. Ta, co již tu smůlu mají, jsem schopná ochránit. Většina je pod foliovým tunelem a zbytek si hoví v nopových válcích s pokličkou z podmisky. Zalita ovšem budou velmi důkladně. Jen papriky čelí těm přívalům vody bez ochrany. Ale ty to zjistě zvládnou.
Rajčata v nádobách jsou schovaná pod převisem střechy. Pohodu si užívají rostliny v plachťáku, ale začínají růst velmi hekticky. Mají tenší stonky, veliké světlé listy a ženou se do výšky. Květů ale nasazují bohatě. Jen se mi mnohem více líbí kompaktní statné rostliny rostoucí venku. On ten foliovník je docela ve stínu, což je fajn především v létě, ale na jaře je toho světla potřeba hodně.
Náš potok měl taky trojku, byl metr nad normál mimo koryto, obvykle má pár centimetrů a v létě často vysychá. Silnice na Lučinu byla pár hodin zavřená, zřejmě vývraty přes vozovku, neb v dědině ležely klády přinesené vodou, hasiči byli odklízet tak asi něco pustili po vodě. Naměřila jsem za 24 hodin 63mm a poprvé máme vodu ve sklepě.
Po vynucené přestávce (operace) jsem se snažila před deštěm vyčistit poslední záhon, rajčata, lilky i papriky jsou venku pod foliemi už skoro měsíc, brambory mají 30cm výšky. Musela jsem to udělat před hospitalizací abych pak nešílela. Čučí, je jim zima 🙁