Jurij Gagarin právě v tento den před 62 lety vzlétl do vesmíru. Vzpomenu si na to proto, že moje kamarádka má narozeniny a vždy to komentuje tak, že vyletěla ve stejný den jako Gagarin.
Nevím, jaké bylo tenkrát počasí, ale mně po vytažení žaluzií docela zatrnulo. Z naprosto jasné oblohy na mě koukal couvající měsíc a mně se taky rozjasnilo. Rtuť na okenním teploměru jen těsně nad nulou a na červené střeše psího kotce jinovatka. Normálně krásné ráno, kdybych všechna svoje nádherná dwarf rajčata neměla venku. Utěšuji se tím, že květináče stojí těsně u zdi hospodářské budovy. Zeď je to jižní a včera svítilo slunce, tak by se mohla trochu vyhřát.
Tak jsem oblékla zimní bundu a šla se na rostliny podívat. Vypadají v pořádku, zatím. Omrzliny, snad tedy žádné nebudou, se ovšem projeví později. Rajčata jsou to otužilá, venku jsou vždy, pokud nemrzne, takže něco vydrží. Okamžitě po východu slunce je přesunu na schody, aby zachytily první ranní sluneční paprsky. V předpovědích na další dny už mrazy nejsou, ale to nebyly ani pro dnešní noc.
No tak mrzlo solidně. Na dvoře mám jako indikátory mrazu rozmístěné misky s vodou. Na všech je silná vrstva ledu, ale v misce, kde mají vodu kočky a je v blízkosti rajčat, není po ledu ani stopa. Tak jsem si hodně oddechla. Listy salátu se dají zlomit, jak jsou zmrzlé, ale těm by to vadit nemělo. Rajčata už se vyhřívají na sluníčku.