Dnes v noci jsem si dala k posteli výstup čidla, které měří teplotu ve skleníku. Pro naše území byla předpovězená mrazivá noc. Moc jsem toho tedy nenaspala, byla jsem zvědavá a tak jsem na vývoj teplot stále nakukovala. Až kolem půl páté klesla teplota těsně nad nulu. Tak jsem vstala, vydala jsem se situaci ověřit. Pocitově bylo teplo venku i uvnitř. Tráva mi pod nohama nekřupala. Takže vše v pořádku. Mrznout ovšem začalo a to s rozedněním a vyjasněním oblohy. Díky výměníku vyhřátá půda a spousta petek s vodou situaci zvládnou.
Trávím během dne ve skleníku stále více času. Dumám nad tím, jak rostliny uspořádat co nejvíce účelně. Osvědčily se mi koupené plastové regály. Na výšku se mi tam sice nevejdou, kupovala jsem je do foliovníku, ale jsou zase variabilní. Snažím se rostliny dostat co nejblíže ke stropu. Tak jsem mezi kovové podpěry položila desku a postavila na ni malé květináčky a misky s miminy. Teplota je tam až o deset stupňů vyšší, než v přízemí. Včera vystoupala až ke 32°C a tak jsem teplo pustila pod zem.
Toto stolní, policové a regálové hospodářsví už zabírá, až na jeden čtvereční metr, celou plochu. Takže nemůžu v zemi nic pěstovat a to ani na výměníkem vyhřáté polovině. Musím něco vymyslet. Na ten kousek volné půdy vysadím sazenice pekingského zelí.