Křesťané slaví narození Krista, ten ale v zimě na svět nepřišel. V evangeliích se se mluví o pastýřích stád pod širým nebem, kterým se v noci zjevil anděl, aby jim o narození Ježíše pověděl. V Izraeli se stáda pasou jen od března do listopadu. Biblické příběhy o betlémské hvězdě ale taky provokovaly představivost astronomů. Ti byli přesvědčení, že se jedná o ojedinělý astronomický úkaz, který je možné datovat. Mohlo jít o kometu, supernovu nebo konjunkci planet. Johannes Keppler vypočítal, že k takové konjunkci došlo v květnu, v září a počátkem prosince.
Církev ovšem rozhodla, že bude Kristovo narození slavit právě 25. prosince, vychytrale využila stávajících slavností slunovratu, kterým dala nový obsah a staré pohanské svátky tak účelově zastínila. Z hlediska symboliky je vánoční termín vhodné datum. “ Nejkratší den a nejdelší noc v roce symbolicky odpovídá významu, že Ježíš přichází do té největší temnoty a přináší naději.“
Ježíš se tedy v těchto dnech nenarodil, ale mně vykouklo semínko rajčete z výsevní kostičky. Moc se mi líbí, že na vysetá semínka je vidět a já tak můžu sledovat, jak se jejich objem každým dnem zvětšuje až po samotné vykouknutí rostlinky. Lze tak elegantně vyřadit špatná semínka.
🙃🙃🙃😉😉 možná…církevní hlediska neřeším…
Ale hezky nám to Jana shrnula 🙂 Díky za bádání 😉