Včera jsem večer totálně vytuhla a v noci naopak přituhlo. Měla jsem v plánu vyzkoušet nově zakoupené topidlo, ale večer jsem se cítila totálně unavená, šla jsem si před fotbalem na chvilku lehnout a vzbudil mě v sedm ráno manžel, který se vydal do podkroví zjistit, zda ještě žiju. Dala jsem tedy 12 hodin spánku a zřejmě to organismus potřeboval. Manžel naopak spát nemohl a tak ve tři ráno zářič uvedl do provozu a za chvíli ho běžel vypnout, páč teplota okamžitě vystoupala z -2°C na deset plusových a to je podle něj plýtvání. Jsem tedy spokojená a zároveň jsem v klidu. Mám totiž pro případ poklesu nočních teplot pod nulu pojistku. Hodlám ji začít používat až na jaře, kdy budou ve skleníku vysazené první papriky. Za plyn jsem zaplatila pětistovku, tak budu bedlivě sledovat, jak dlouho vydrží.
Jako idikátor teploty mi slouží jedno náhodně vysemeněné rajče, které se zatím drží. Citrusům vyhovují petky naplněné teplou vodou a ty pohodlně dokáží teplotu udržet nad nulou. Venku byly mínus dva a teploměr umístěný v květináči ukazoval plus tři. Takže naprostá pohoda. Nějaké to sluníčko se taky občas ukáže, takže mandarinky mohou krásně dozrávat a mají přitom dostatek světla. Ani moje čtyři krásné kurkumy se zatím nevzdávají, brzy se ale zatáhnou do země.