Bloumám po zahradě a přemýšlím. Dumám nad fíkovníky. Jeden obrovský keř je zasazený přímo v zemi, ostatní vegetují v různě velikých nádobách. Některým jsem přidělila textilní květináče a rostliny vypadají spokojeně. Pěstovala jsem tímto způsobem taky dvě hlavičky révy. Letos na jaře jsem dno vyřízla a textil postavila na kousek země u psího kotce. Je to půda kamenitá a nikterak výživná. Přesto réva okamžitě pustlia další kořeny a úroda byla mnohem větší.
Tak uvažuji nad tím, že to stejné provedu s fíkovníky. Ufiknu dno a vysadím je přímo do země. Ale kam? Chráněných stanovišť se mi zoufale nedostává. Počasí se v posledních letech tváří docela subtropicky a množství fíků na venkovní rostlině je mnohonásobně větší, než na těch kontejnerových. Chuť letošních fíků je delikátní, tak sladké ještě nikdy nebyly. Ale nechávám je dozrát až do úplného „skapávání“ plodů, fík mi musí po doteku dobrovolně zůstat v ruce.
Jenže nastupující zima má být podle předpovědí arktická a teploty se mají pohybovat až pod -10°C. No a to se mým rostlinám líbit rozhodně nebude. Co když další zimy budou taky tak studené? Pomůže, když vysadím fíkovníky do fóliovníku, nebo do skleníku? Musela bych je důsledně tvarovat, aby mě nevystěhovaly. Budu dál přemýšlet.