Včera bylo tak krásné počasí, že jsem měla snahu jen sedět na lavičce a vyhřívat se na sluníčku. Občas jsem ale otevřela labužnicky přivřené oči a pohled na ten šílený stav dvora mě přinutil vstát.
Dala jsem se do likvidace rajčat v nádobách a začala jsem odrůdami dwarf. Někdy je mi líto, že v domovině jsou rajčata vytrvalou rostlinou, měla bych ušetřenou práci, kterou bytostně nesnáším. Dwarf odrůdy jsem vysévala velmi brzy, jako první začaly plodit a tak jako první taky končí. No ony vlastně nekončí. Začaly růst nové listy a tvoří se květy. V tuto dobu už je to zbytečná snaha.
Ještě docela nedávno bych totálně prokořeněnou zeminu z květináčů vysypala na kompost, ale mám velikou obavu, že při tak velikém nedostatku vody kompost nepracoval tak, jak by měl. Na jaře budu mít tedy problém s nedostatkem kvalitního substrátu. Loni jsem veškerou hmotu v bílých nopech nechala a pokusila se o minikompostéry. Můj pokus byl úspěšný, žížaly zapracovaly a zemina byla parádní. Udělám to stejné i s hranatými květináči po trpaslících. Mám dokonce nějaký přípravek firmy Weiki pro urychlení tvorby kompostu a tak budu nádoby zalévat.
Do těch dwarfů půjdu příští rok znovu a už jsem si vybrala deset nádherných odrůd. Jen budu muset změnit dodavatele, ten můj ukrajinský mlčí.